"Kde nic není, ani čert nebere," pravil vždy moudře můj tatík nad trojkou z matiky. Dnes se té chorobě říká "dyskalkulie". Dříve jednoduše "blbost". Na konci jednoho školního roku jsem dokonce utržila facku, že jsem si málem olízla své vlastní ucho. Důvodem bylo to, že jsem se usmívala, když jsem svému živiteli výzo s trojkou předávala. Na mou duši nevím, co mi přišlo tak vtipné, ale už mi ji nikdo neodpáře.
Mám svátek 30. 6. Díky tomu jsem vždy poznala metodu cukru a biče. Tu máš, holčičko, bonbónky k jmeninám a hnedle jednu za ucho za tu trojku z matiky! Tomu se říká "smíšené pocity". S nimi jsem vždy přicházívala domů právě v tento památný den konce školního roku. Považuji to, že mi dali rodiče krásné jméno Šárka za takovou malou zlomyslnost osudu. Nebo i jejich.
Můj muž je naopak velmi prozíravý člověk, a aby nikdy nezapomněl na naše výročí, vzali jsme se také na můj svátek. Letos to bude rovných deset let a on má skvělou mnemotechnickou pomůcku. Pokud by zapomněl na oboje, rozvádím se. Nebo probrečím tři kapesníky, což vyjde levněji.
Já jsem se dnes také prozíravě rozhodla zajet do školní družiny na kole s dvěma kytičkami růžiček pro paní vychovatelky a s lepším kafíčkem pro pana učitele z hudební školy. Ve čtvrtek bude chaos a všichni se už budou vidět na prázdninách. No to vám bylo radosti, když jsem s jazykem na vestě spadla tradičně z kola! Vylovila jsem poměrně zachovalé květy z batohu a s nadšeným pohledem hodným blaženého uslintaného buldočka předala ty hromadné dary jejich adresátkám. Počastovaly mě vřelými díky a zatlačily slzu. Prý si málokterá maminka vzpomene, že i ony trpí manýry jejich zdivočelých potomků a květinami jsou zasypávány pouze paní učitelky...
Pan učitel dokonce na chvíli nechal svého žáka na pospas nebohému klavíru a vypochodoval mi v ústrety. S vtipem jemu vlastním prohlásil: "Tak moc díky, konečně nebudu spát při hodinách." Po zvucích, které se linuly z klavíru, se mu ovšem obdivuji. Pro mě měly spíše projímavé účinky, a jak při nich klimbá on, si vážně nedovedu představit.
Tímto na vás apeluji. Zasypte květy nejen paní učitelky a pány učitele. V dnešní době velmi volné výchovy jsou to především oni, kteří nasazují své nervové soustavy a životy všanc. Ale zasypte jimi i další pedagogické pracovníky a panu školníkovi pohlaďte alespoň koště, kterým občas ty malé zlotřilé tvory během školního roku, přetáhnul přes záda za absenci přezůvek.
Má kamarádka má naopak chuť zasypat učitelku za údajnou nevraživost k jejímu synovi místo květy pepřem. Dobře, třeba se dotyčná rozpláče a přivede ji to na lepší víru. Měla bych také jednu adeptku.
http://sarkavanova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=496897
A všichni společně načerpejme hodně sil během prázdnin. Ať nám v tom novém školním roce zbude hodně energie na výchovu našich dětí, aby nerostly příliš bujně jako dříví v lese. Z nevychovaného dítěte vyroste totiž zcela nevyhnutelně nevychovaný dospělec. A představte si, že byste ho měli třeba za šéfa.
Krásné letní dny plné pohody a pěknou dovolenou přeji všem svým čtenářům a příznivcům. A dětem ty nejkrásnější prázdniny!
Vaše Šárka
