Vavřínové stromy obrostlé mechem. Jsme na severní části ostrova, v oblasti, kterou se neustále převalují mraky a mlha.
Toto byla vozová cesta na vyhlídku Cabezo del Tejo. Nastoupili jsme na ni ze silnice mezi El Bailadero a Chamorga (asi dve třetiny cesty z El Bailadero, jednoduché parkoviště vlevo u cesty, šipka na Cabezo del Tejo - pomůcka - asi kilometr předtím je vpravo vyhlídka a malé parkoviště).
Celou kamenitou stěnu obrůstala silná vrstva mechu.
Vyhlídka Cabezo del Tejo.
Zuzka vyfotila motýla.
Průvodce píše: ... dále vzhůru odbočujícím caminem (ukazatel Chinobre). Zarezlá nezřetelná cedule je onen ukazatel.
Stoupání vzhůru, dál po hřebeni.
Lobelie u cesty.
Roque de Anambra, původně posvátná skála původních obyvatel otrova, Guančů.
Fotíme.
Tuto rostlinu podezřívám, že není původní.
Krásná stráň plná kapradí.
Kapky vody na listech prozrazují, že pršet přestalo teprve nedávno.
Stále po hřebeni.
Vrchol Chinobre. Tam, kde končí lobelie, končila pevná země pod nohami. Pak jen převis a pád dolů. Červená barva vlevo jsou umělé karafiáty (zřejmě se tam někdo zabil). Zuzka se tam chtěla podívat, nebylo mi všechno jedno - zareagoval jsem jako typický rodič.
Vrchol Chinobre podruhé.
Vrchol Chinobre potřetí.
Cesta dolů.
Podle průvodce je to cesta na cca dvě, dvě a půl hodiny. My jsme se courali, šli jsme to čtyři hodiny :). Určitě doporučujeme. Pro mě to byl nejhezčí den dovolené.
V průvodci je to trasa číslo 34, knihu jsem kupoval v Bratislavě (určitě ji mají v knihkupectvích v nákupních centrech, cena 275 Sk).
