Tzv. "papouščí ryba", česky ploskozubec ( Scaridae). Existuje jich množství druhů v nejrůznějších pestrobarevných variantách. Zajímavé je, že samec a samice jsou často zbarveni odlišně, takže v minulosti bylo popsáno mnoho "druhů" a až dodatečně se přicházelo na to, která samice ke kterému samci patří. Píše se o nich, že svými mohutnými čelistmi okusují korály, ale většina druhů se živí seškrabováním slabého filtru jemných řas, které obrůstají skalnatý povrch útesu.
Pokud čekáte, že v Rudém moři potkáte "Nema", budete trochu sklamáni. Ten žije u australského pobřeží. Tento druh klauna ( Amphirion bicinctus ) je trochu jiný (narazíte na něj pouze v Rudém moři a v Adenském zálivu).
Mezera v útesu s jednou klipkou ( Chaetodon fasciatus ). Tato ryba se živí malými a měkkými živočichy, jako například korálovými polypy nebo mnohoštětinatci.
Korál vlevo by mohl být Pocillopora danae, kruhový korál vpravo Seriatopora hystrix. Ryba těsně vlevo nad kulovým korálem (červený pruh, žluté konce ploutví), je zřejmě pyskoun Thalassoma klunzingeri . U této rybky jsem našel na internetu pro akvaristy poznámku, že je teritoriální, agresivní vůči jiným rybám, vyžaduje množství skalních úkrytů a do zařízeného mořského akvária by se z rybí osádky měla přidávat mezi posledními.
Kdo jen v Rudém moři "strčí hlavu pod vodu", pravděpodobně uvidí tyto bradáče Pseudoanthias squamipinnis . Vyskytují se na okrajích útesů v harémových hejnech. Na jednoho fialového samce připadne okolo deseti oranžovočervených samic.
Pohled do hloubky na blíže nespecifikovaný korál Acropora .
Perutýny ( Pterois miles ) jsem potkal jen jednou a přiznávám, že jsem z nich měl respekt. Na konci jejich ploutví jsou totiž trny, obsahující jed. Po zasažení se doporučuje koupat postižené místo v horké vodě. Zmírní to bolest a dezaktivuje jed. Potravu loví perutýni tak, že se vznáší ve vodě a kořist prudce nasávají. Jikry kladou v želatinové kouli, která plave v horních vrstvách vody. Plůdek se vznáší u hladiny, když doroste délky 1 cm, klesá ke dnu. Žijí v malých skupinách.
Klipky ( Chaetodon paucifasciatus ) žijí v párech. Mají denní aktivitu. Tento druh se vyskytuje pouze v Rudém moři.
Bodlok ( Acanthurus sohal ) se živí řasami. Jméno získali bodloci od bodců, které mají na přední části ocasu a kterými mohou (například rybáře) zranit. Zajímavé je, že konkurence mezi jednotlivými řasožravými druhy bodloků je tak tvrdá, že se občas shlukují do hejn a přepadávají území jiných druhů bodloků. Řasy jsou na některých místech tak ožrány, že je jejich porost stěží viditelný.
Méně nápadné Parupeneus forsskali (světlé tělo, černý pruh, nažloutlý ocas) žijí v malých hejnech a potravu (například korýše) hledají rytím v písčitém dně.
Hejna Abudefduf sexfasciatus najdete nízko pod hladinou. Živí se větším planktonem a přiměřeně velkými bezobratlovci, které na korálovém útesu najdou. Tělo mají pokryté drsnými šupinami.
Druhová rozmanitost v Rudém moři je nepatrně nižší, než v indopacifické oblasti (zřejmě je to způsobeno "mládím" tohoto moře), většina druhů zde však žije v mnohem větší koncentraci než jinde. Pro mě osobně bylo šnorchlování zde nejkrásnějším, jaké jsem kdy (a kde) zažil.
Fotografovali jsme u Sharm-el-Shaiku, převážně v rezervaci Ras Mohamed, třikrát v letech 2002 až 2004.
Fotografie jsou scanovány z alba. Používali jsme jednoduché jednorázové podvodní fotoaparáty.
Zdroje. Václav Pfleger: Korálový útes, Gina Sandford: Veľká obrazová encyklopédia akváriových rýb, Muki Shpigel: Die Fische des Roten Meeres, internet.
