Přírodní rezervaci Ejn Gedi tvoří dva potoky protékající soutěskami a vlévající se do Mrtvého moře.
Člověk si mohl vybrat, kterou soutěskou se vydá. Nejdřív jsme šli tou delší ...
... a cestou pozorovali blázny, kteří to vzali "spodem".
Ve stínu akácie.
Krásné zelené řasy.
Koule.
Údolí.
Sedimentované horniny.
Celou dobu to bylo po červené. Kdybychom byli chtěli, mohli jsme vystoupat až nahoru, na úroveň pouště, tolik času jsme však neměli.
Daman (anglicky "hyrax"). Vypadá jako přerostlý králík, ale je to nejbližší žijící příbuzný slona. Zajímavé je, že před miliony let byly různé druhy damanů primárními býložravci severní Afriky. Někteří byli velcí jako nosorožec. Skutečnost, že je dnešní daman potomkem mnohem větších zvířat, potvrzuje doba březosti, která je mnohem delší, než by u živočicha jeho velikosti měla být a fakt, že má problémy s termoregulací (teplota jeho těla je nižší, než ostatních savců). Větší savci totiž nepotřebují tak výkonný metabolizmus jako malí, protože se jim snadněji udržuje tělesná teplota. Ejn Gedi tvoří severní hranici rozšíření damanů (jinak je hledejte hlavně v subsaharské Africe).
Druhý potok (Davidův potok) a vodopád.
Ve starověku bylo Ejn Gedi židovským městem (bible zmiňuje, že se do zdejších jeskyní ukryl David před Saulem). Plachta zakrývá zachovanou mozaiku synagogy.
Vyráběl se zde balzám ...
... text na mozaice prý varuje před prozrazením tajemství jeho výroby.
U Mrtvého moře.
Voda v Mrtvém moři, je nejen tak slaná, že nadnáší, ale také tak agresivní, že sebemenší škrábanec štípe a pálí jako čert. Plavání je nemožné ...
... už jen pro bolest, kterou voda způsobí, když se dostane do očí (pomáhá pouze okamžitě vypláchnout v sladké vodě).
Stoprocentně přírodní kosmetika.
Lázně Ejn Gedi leží po silnici na sever od přírodní rezervace. Jejich návštěva má smysl kvůli horkým pramenům (jen o trochu méně slanějším, než Mrtvé moře), které jsou vyváděny do vnitřních (a venkovních) bazénů a pro tekoucí sladkou vodu, která je po ruce, když si potřebujete vypláchnout oči. Mnohem příjemnější, než samotné Mrtvé moře (které, přiznejme si, v jarních měsících vyloženě teplé není).
Lanovkou na Masadu.
Ve stěně jsou viditelné kanály, svádějící dešťovou vodu do cisteren na Masadě. Na okraji je zřetelný kruhový obrys paláce Heroda Velikého.
Herodův palác shora (ano, je to TEN Herodes, co podle bible nechal povraždit neviňátka).
Pozůstatky lázní.
Římská mozaika.
Velká cisterna na Masadě. Díky takovýmto nádržím byla pevnost naprosto soběstačná.
Masada byla v první židovské válce poslední pevností, která vzdorovala. Aby ji dobili, vybudovali Římané z protilehlého svahu násep, po kterém přitáhli obléhací věže. Jeho zbytky jsou viditelné dodnes.
Historie pro studenty. Fascinovalo mě, jak to někteří měli "na salámu".
Lanovka na Masadu. Její obrázek dokonce mám na poštovní známce (viz. tady ).
Naše auto. Měli jsme ho půjčené na jedenáct dní, vzali jsme si ho na letišti hned po příletu a odevzdali také na letišti, těsně před odletem.
Blízko Kumránu jsme našli zbytky místa obývaného Esejci. Toto byla asi obřadní koupelna.
Vodu, kterou jsem tehdy nabral, mám dodnes.
Odbočka na Moučnou jeskyni.
Nad Mrtvým mořem. Sodomské vrchy.
Občas poušť kvete.
Těmito sukulenty se štěrk místy doslova červenal.
Poblíž Moučné jeskyně.
Ale ve skutečnosti ...
... je to vlastně křída ...
... a do samotné jeskyně je zakázaný vstup (skoro zbytečně - bez baterky máte stejně smůlu).
Už nás tlačil čas, takže jsme dál nešli. Takto to vypadalo dole ...
... a takto nahoře. Všimněte si kamenů na okrajích. Pro auto bezstarostně jedoucí pouští je určitě lepší nabourat do balvanu.
Přezouvání se v poušti. Jedna kamarádka při pohledu na tento snímek prohlásila, že to vypadá dost děsivě, nikde "nikoho, ničoho". Souhlasím. Ano. Ale bylo to krásné :).
Poznámka: V Izraeli jsme byli na jaře 2005. Obrázky jsou scanované z fotografií. Kromě uvedených míst je v Ejn Gedi ještě botanická zahrada, kterou jsme nenavštívili (což mě dodatečně mrzí).
