Srdcová záležitost: Passion fruit (blogoval jsem o něm zde ). Mají ho stále. Pomačkané kupujte, když chcete jíst hned, nepomačkané, když chcete konzumaci o pár dní odložit. Rozkrojte, vyjezte lžičkou. Nakyslé, příjemné.
Marakuja, podobné jako passion fruit (stejná skupina rostlin), větší, kyselejší (velmi). Konzumuju například tak, že si vyklopím pribináčka do misky a "zaleju ho" polovinou obsahu jedné marakuji (stačila by i čtvrtina). Nebo míchám s bílým jogurtem a medem. Doporučuju nechat plod pár dní doma odstát - příjemně voní (mísa s ovocem stojí za gaučem, na kterém sledujeme filmy).
Granadillo jsem poznal až díky tomuto obchodu. Zajímavý mučenkovitý plod (podobně jako marakuja a passion fruit). Nechtěl bych ho kupovat stále, ale jednou za čas je fajn. Uvnitř sladké, aromatické, v porovnání s předchozími plody, je vnitřní substance vyloženě "slizovitá", ale chutná výborně. Pozor na manipulaci - při dopadu na tvrdý povrch může prasknout (u marakuji nebo passion jsem nezažil).
Konečně obchod, který pravidelně nabízí zlaté kiwi! Poznáte ho podle špičatého konce. Podle mě aromatičtější a chuťově lepší, než normální kiwi. Připomíná angrešt.
Dvoje různé papaye. Osobně bych sáhnul po těch vpravo. Nad tím dvě různá manga (také bych sáhnul po těch vpravo - dají se konzumovat okamžitě a chuťově jsou mnohem lepší, než odrůda, která se u nás standardně nabízí). Podobná situace je i u ananasu - kromě klasického nabízí zelovoc též takový mrňavý, který na první pohled vypadá dražší. Rozdíl je ale v tom, že malé ananasy je možné konzumovat okamžitě, mají aromu a jsou výborné, kdežto ze standardních ananasů polovina nedozraje, ale skvasí a z těch co dozrají, je jen část, která chutná doopravdy dobře (poznamenávám, že v tomto zelovoci jsem normální ananasy kupovat neskoušel).
Zase. Dvoje avokáda. Vybírám podel toho, které je měkčí, většinou zvítězí ta tmavá. Blog avokádu jsem věnoval tady.
Čtvery různé banány. Sáhnul bych po těch nejmenších, kdyby byly zralé. Na rozdíl od běžných mají takovou moučnou chuť.
Dvoje různé bio pomeranče (volné jsou uvnitř červené). Kdysi jsem psal blog o nahořklých pomerančích. Je to zajímavé, ale u biopomerančů se to téměř nestává. Nevím proč. Bio pomeranče kupuju už minimálně dva roky, v různých prodejnách a jsou v převážné většině v pořádku. A chuťově výraznější (ano, jsou často menší, méně lesklé, mají okoralejší, méně reprezentativní slupku, ale to snad není podstatné, ne?).
Pult se zeleninou, ze které jsem zdaleka vše nedokázal dosud vyskoušet :).
Jeden salát pak choi (ostatní jsou zřejmě v naší chladničce). Čínská zelenina, kterou jsem se naučil kupovat v asijském hypermarketu na Bajkalskej. Zařadil bych ho mezi salát a zelí. Dá se použít aj, aj. V pokrmu nevyvolává až tolik zažívací "komplikace" jako zelí. Syrový má jemně nahořklou chuť. Nakrájejte na hrubé kusy, posypte najemno nakrájeným česnekem, pokapejte sojovou omáčkou, zajídejte chlebem.
Detailní pohled. Nikde na Slovensku jsem neviděl takovou nabídku hub. Zatím jsme otestovali ty s největšími klobouky - nakrájené k dušenému masu. Žijeme :).
Zelenina udržovaná ve svěžím stavu stavu studenou párou.
Hledáte toto.
Myslím, že pokud se objeví něco dobré, je třeba to podpořit. Psát o něčem až tehdy, když to má problémy, je dnes bohoužel časté, ale už trochu zbytečné. Tento zelovoc přináší jednak na Slovensku nevídaný sortiment, jednak kulturu prodeje, která nikterak nezastává za kulturou prodeje v západní Evropě. I když ho možná časem budou jiní kopírovat, stojí za to ho podpořit (a podporovat). Protože to předběžně vypadá, že je vůle nastolený standard udržet.
Fotografie vznikly s povolením vedoucího zelovoca.
