Remake se jmenuje Sedm statečných. Původní film od Akira Kurosawy je Sedm samurajů. Je až překvapivé, jak Sedm statečných Sedm samurajů kopíruje. Od samuraje, který štípe dříví („Poslyšte, vás to vážně baví" „Zabíjení nepřátel mi jde líp." „Už jste jich zabil hodně?" „No ... všechny zabít nedokážu ... tak obvykle uteču."), až po hlášku: „... když za námi není, se mi po něm ... stýská."
Sedm statečných má jednu výhodu - v osobě hlavního padoucha. Calvero je barevný, výrazný, dost možná i výraznější postava v Sedmi statečných. V Sedmi samurajích nejsou lapkové rozvinuti.
Sedm samurajů nesmírně těží z hráze odlišnosti společenských tříd rolníků a samurajů. Rolníky, samuraje a vůbec celou tehdejší společnost vystihují slova, která pronáší jedna z hlavních postav: „Rolníci jsou lakomý, prohnaný, ufňukaný, zlý, hloupý vrazi! Takový jsou rolníci! Ale kdo z nich udělal takový bestie? To vy, samurajové za to můžete! Vypalujete jim vesnice. Ničíte jim statky. Berete jim jídlo. Odvádíte ženy. A zabíjíte je, když odporujou!" Strach rolníků bojovat, strach vůbec uchopit zbraň, strach z toho, že se „naše holky do samurajů zblázněj", neschopnost opustit několik domů i když je jasné, že je není možné bránit, to vše je specifické pro středověké Japonsko. Sedm statečných nemělo šanci okopírovat tento společenský rozdíl (kovboj se v zásadě od rolníka tolik neodlišuje). V Sedmi statečných měla láska mezi kovbojem a dívkou z vesnice perspektivu. V Sedmi samurajích vztah mezi samurajem a dívkou z vesnice perspektivu nemá. Samurajové jedí rýži, rolníci proso („ochutnal jsem to vaše proso ... nedalo se to jíst").
Na Sedmi samurajích se nedá nalézt chyba. Je to dějově kompaktí film (včera jsem psal o Apocalyptu - uvedl jsem, že to není kompaktní). Herecké výkony jsou bezchybné. Práce s kamerou výborná. Film graduje (finále se odehrává v dešti, potu a v bahně). Akira Kurosawa se nebál okořenit svůj film vtipem („Pojedeš na Johéiově herce. Nikdo jinej to neumí."). Je to velmi lidský film (okamžik, kdy samurajové stojí před věkovitou stařenkou). Díváme se na rolníky, jejich život, jejich strach, jejich bídu, jejich radost a rozumíme jim. Nejsme až tak jiní. Hlavní postavy, samurajové, mají naproti tomu skušenost z mnoha bitev „samozřejmě prohraných bitev". Slova „zase sme to prohráli - vyhráli rolníci" mají v Sedmi samurajích mnohem hlubší význam než u amerického remaku.
Bez diskuse Sedm samurajů doporučuji. Je to krásný film.
P.S. DVD prodávají Levné knihy za 119 Sk. Pokud bych mohl doporučit ještě něco dalšího od Kurosawy, tak The Hidden Fortress. Víc na www.levneknihy.cz/DetailZbozi.aspx?z=50146
