Co dáte svým dětem VY?

Paradoxem je, že lidé se snaží být zajímaví a atraktivní pro potenciálního partnera, ale neuvědomují si, že pokud má být jejich cílem nejen "opečovávat bábätká", ale také "vychovávat děti", měli by zajímaví a atraktivní také pro ně. Moje máma mě například tahala na turistiku, učila orientovat se podle značek, naučila mě pádlovat, naučila mě plavat (je vynikající vytrvalostní plavec), zpívala se mnou, brala mě do divadla a na hromadu kulturních akcí, na které dohlížela nebo které pomáhala organizovat. Díky její zbírce knih jsem velmi brzy četl Remarqua, Liona Feuchtwangera a Exupéryho, začal se zajímat o archeologii. Jako dítě jsem s ní prošel spoustu muzeí, hradů a zámků. Hodně zájmů, které měla, mám i já. Kdyby neměla zájmy žádné a jen tvrdila, že jsem její hlavní a jediný zájem, měl bych smůlu. Jako matku bych ji nemiloval míň, jako člověka, který něco ví a zná, bych si jí však určitě vážil méně.

Jsem si celkem jistý, že bych bez toho, co vím a znám, nezaujal svoji současnou ženu. Dost možná bych se pak musel uspokojit se ženou jednodušší, dost možná by nebyla tak tolerantní a super (čím si vás partner méně váží, tím větší máte problém). Asi bych byl méně šťastný.

Myslím, že děti rodičů, kteří zájmy a hobby mají, jsou (obecně, v průměru) zvýhodněny před děti rodičů, kteří zájmy a hobby nemají. On sice i rodič bez zájmů a hobby může strkat potomka do kroužků a kurzů, dítě si však bude klást otázku proč by mělo dělat něco, co rodiče nedělají. Proč by nemělo být stejné, jako jsou rodiče? Děti spíše "kopírují", než aby se nechaly "strkat".

Jak jsem byl úspěšný já, se možná jednou dozvím, až budu sledovat zájmy a hobby své dcery, až se budu dívat, jak ona vychovává své děti. Každopádně všem rodičům, kteří zájmy a hobby nemají, říkám: "Doopravdy vás nenapadá nic, čemu byste se mohli začit věnovat a co by vás bavilo? Dívat se na dítě a stále opakovat, jak ho miluji, může být pro vaše dítě velmi nudné. Co mu dáte kromě názoru, že jediný smysl lidského života jsou děti?"

Dodatky:
Ve filmu "Jak na věc" představuje Hugh Grant zajištěného bohatého nepracujícího muže, který si v okamžiku, kdy potká úžasnou ženu, uvědomí (volný citát): "Já vlastně nejsem vůbec ničím zajímavý. Jsem úplná nula. A ona to do třiceti sekund zjistí a zmizí."

Přestože má manželka aktuálně desetiměsíční dvojčata na krku, dokáže se alespoň jednou měsíčně i s nimi vydat tancovat do našeho squarového klubu. Dívá se se na filmy, které kupuju a před týdnem se začala sama učit španělštinu.