Poprvé jsme mýdlové ořech zaregistrovali, když kamarádka Fialka donesla na klubáč pytlíček s něčím, co neslo nápis "Originálne indické mydlové orechy". Získal jsem od ní informaci, kde přibližně se obchod, ve kterém to koupila, nachází (byl jsem navigován na jednu bioprodejnu na Vysokej ulici v Bratislavě - pokud jdete odzdola, po levé straně, blíž k Tatrabance než k Obchodnej, mají na ulici maličkou cedulku) a za další týden jsem již hrdě manželce předával pytlík originálních mýdlových ořechů (manželka byla překvapena, protože se nezávisle ne mě dohodla s Fialkou, že jí několik ořechů donese, aby je mohla vyskoušet).
Postup praní je jednoduchý. Do přiloženého plátěného pytlíku vložíte 4-6 šlupek, zavážete a hodíte i s prádlem do bubnu. Právě vyprané šlupky se prý mohou použít znova, já to většinou nedělám (také dávám šlupek trochu víc, aby se to "určitě" vypralo - typicky "chlapský" přístup). V prodejně upozorňovali, že nedoporučují používat šlupky na bílé prádlo, protože zabarvují trochu do žluta - mohu potvrdit, že pytlík po opakovaném praní chytil béžový odstín. Barevnému prádlo ale ořechy podle mé osobní skušenosti neškodí, naopak, prý mu mají zvýrazňovat barvu.
Mýdlové ořechy obsahují přírodní saponiny, který má podobné účinky jako mýdlo (když jsem poprvé viděl tyto ořechy u Fialky, myslel jsem si, že jsou to vlastně plody mýdelníku, který obsahuje přírodní saponiny také - zmiňuje ho kniha "Robinson Crusoe"). Perou prádlo od 30 stupňů výše. Saponiny z mýdlových ořechů se rozpouštějí v teplé vodě více než ve studené a v tvrdé vodě více než v měkké (což v konečném důsledku rozhoduje o možném opakovaném použití jedné dávky). Jistá německá stránka zmiňuje, že jsou mýdlové ořechy vhodné i pro alergiky.
Strom rodící mýdlové ořechy je 15 metrů vysoký, pochází z Nepálu a Indie. Pecky využití nemají, proto se plody loupou, suší a k nám se dostávají pouze usušené šlupky.
Víc o mýdlových ořeších najdete na www.plinky.cz nebo na ekopranie.sk obě stránky obsahují identické pdf dokumenty o mýdlových ořeších.
P.S. Jedinou zradu vidím v tom, že je nutné pytlík s konkrétní dávkou "nalézt" mezi vypraným prádlem. Jednou jsem ho našel až po delším hledání zapadlý v bubnu pračky, podruhé ani tam ne, takže jsem v mrazu na balkóně prohledával rukávy zavěšených košil (byl v mé mikině).
