O vztahu Xénie a Rumburaka

Xénie měla docela spokojený život. Manžel, pomalu dospívající syn. Pak jí to začalo ve vztahu skřípat. Když jsme poprvé slyšeli o problémech, které má, stáli jsme na její straně. Manžel ji urážel, přitom on byl ten, kdo měl problémy se svým životem. Dala žádost o rozvod. Pak se zamilovala do Rumburaka.
Rumburak byl ženatý, jedno dítě. Také jemu manželství skřípalo. Fajn chlap, sympatický, ineligentní, výrazně nekonfliktní typ.
Podrobnosti neznám, ale nakonec se také rozvedl (nedivím se mu) a začal žít s Xénií. Co je na tom zlého?

Láska Xénie je láskou bezvýhradnou. Visí na Rumburakovi očima jako pes, je nervózní, je schopna kazit věci, které dělá, pokud je on nablízku. Dokud se nezamilovala do Rumburaka, považoval jsem ji za fajn rozumnou ženu, ale změnil jsem názor. Kamarád, který do jejich vztahu vidí víc než já, o Xénii řekl, že je "přerostlý teeneger". Vzhledem k jejímu aktuálnímu chování musím souhlasit. Poprvé jsem se jí snažil pomoci asi před rokem a půl, když byl ještě Rumburak se svojí ženou. Xénie měla viditelně nervy v kýblu a slzy v očích. Polonásilím jsem ji odtáhl do ústraní, objal a snažil se přesvědčit, ať neblbne. Ať dokončí rozvod, zařídí si nejdřív vlastní samostatný život, ať zamilovanost odloží. Že Rumburak za ty nervy nestojí. A že, podle mých zkušeností, být takto do někoho zamilován, nemusí vůbec dopadnout dobře. Neposlechla. O několik měsíců jsem s ní mluvil asi půl hodiny. Mluvila, mluvila a mluvila o Rumburakovi. Zastavil jsem ji a zeptal se, co její syn. Řekla, že ho nechá otci. Že se on o něj dokáže postarat, že si rozumějí. A pokračovala o Rumburakovi. Tak jsem ji zastavil a zdrbal. Zeptal jsem se, co je to za matku, když takto uvažuje. Neurazila se. Ale ani to s ní nepohlo.

Po letošních prázdninách jsem mluvil s Rumburakem. Jak je spokojený, atd. Je spokojený. Jen ho trochu mrzí, že Xénia viděla svého syna za celé léto jen párkrát. On byl se svojí dcerou zrovna minulý víkend, byli spolu (s bývalou ženou i s Xénií) i na dovolené.

Je blbé, když spolu dva lidé žijí a vám, jako nestrannému pozorovateli, je z toho všelijak. Samozřejmě, že rozumím, když je někdo zamilovaný, dokážu pochopit "psí" lásku, nezatracuji žárlivost (přestože jsem přesvědčen, že nepřinese nikdy nic dobrého). Ale toto vše je podle mě moc. Hlavně v okamžiku, když je pro někoho partner víc než dítě. Jsem přesvědčen, že Rumburak spadl z deště pod okap. Nevěřím, že jim to vydrží. Nevěřím, že takto přehnaná láska dokáže přežít desetiletí. Žárlivost a touha vlastnit dokáží ničit. Bojím se, že to celé nemá smysl. A není mi všechno jedno, když vidím Xeniin psí pohled.

Dodatek. Chtěl jsem se vypovídat. Xénie a Rumburak můj blog neznají. Ani nikdo z lidí na blogu Xénii a Rumburaka nezná. Neuškodím jim tím.