Stále vás téma interupce baví?

Neznám jedinou ženu, o které bych věděl, že byla na interupci. Všechnypáry, které se v mém okolí dostaly do jiného stavu, se bez problémůvzaly (je to i můj případ). Vybavuje se mi jediná holka, která otevřeněřekla, že neplánuje mít děti. Pro všechny naše přátele, kteří majíděti, jsou děti všechno. Pro nás také.

Vsadil bych se, že většina lidí, která čte články na blogu, má podobnépřátele jako já. Interupce je velmi vášnivě diskutovaná, jenže drtivávětšina žen po dětech touží a dítěte (i nenarozeného) by se nikdynevzdala. Jsem přesvědčen, že i většina z žen, na které se partnervykašlal a které by měly dítě vychovávat samy, bude spíš nakloněna dítěsi nechat. Je mizivé procento žen, které v jiném stavu a s partneremsvolným k okamžité svatbě, budou přemýšlet nad interupcí (můžete napsatdo diskuse, jestli ve svém okolí takový případ znáte nebo neznáte - jáneznám). Takže, o čem se vlastně bavíme?

Před půlrokem jsem napsal článek "Pánové držme hubu" . Tehdy mi vadilo,že jsou to většinou muži, kdo diskutují pod články na téma interupce,chtěl jsem, aby se vyjádřily ženy. Zastával jsem názor, že muž by dorozhodování o interupci do toho neměl ženě mluvit. Když se na tentoblog dívám dnes, říkám si, že prokletí krátkých textů je v tom, ženejsou dostatečně obsáhlé.

Drtivá většina žen muži o těhotenství řekne (odhaduji minimálně 95procent), drtivá většina žen bude očekávat mužovu spolupráci. Kámenúrazu je ve zbytku. Můžeme křičet, že i muži mají právo o tomrozhodovat, to je ale tak vše, co můžeme. Veškeré diskuse, které se natoto téma vedou, nemohou skončit jinak než apelem, aby ženy stály omuže, se kterým očekávají dítě, aby ho "připustily" do rozhodovacíhoprocesu. Je to zbytečná diskuse. Když se žena rozhodne muženeinformovat, jak jí v tom chceme zabránit? Jediný efekt by přinesloUZÁKONĚNÍ POVINNOSTI žen informovat muže-otce o svém těhotenství (zezahraničí si vybavuji návrh zákona, aby byl potrat možný pouze spotvrzením, že muž o těhotenství ví - což přineslo zásadní dotaz, co vsituaci, kdy otcem není zákonný manžel dotyčné ženy).

S interupcemi je to stejné. Jaký smysl má o nich takto diskutovat?Pokud nechceme UZÁKONIT ZÁKAZ potratů, zůstane rozhodnutí vždy na ženě.Žena rozhodne, jestli partnera informuje, žena rozhodne, jestli si dítěnechá. Partner ji může přesvědčit, ukecat, podplatit, může vyhrožovat,působit veřejným míněním - když se ale žena rozhodne, že jeho argumentyneposlechne, nikdo s tím nic neudělá. Je to stav. Pokud nechceme vzítženám právo rozhodnutí zákonem (nebo přetlakem veřejného mínění), nemáopět jakákoli diskuse smysl, je to doslova "mlácení hubou".

Shrnuji: Bavíme se tedy o něčem, co se stává málo, bavíme se o něčem, sčím se nedá nic dělat. Bavíme se na blogu Sme, na kterém má stejnědrtivá většina žen jasno v tom, jak by se zachovala a jejich rozhodnutínějaký článek nebo diskusní reakce nezmění. Apeluji na všechnydiskutující pod tímto článkem, když už chtějí vášnivě diskutovat, abyodkryli karty a každý sám za sebe napsal, jestli je za uzákoněnípovinnosti žen informovat o otcovství partnera a uzákonění zákazupotratů. ANO nebo NE. Já říkám NE, ale když už chce někdo o interupcíchdiskutovat, tak toto je jediné, co by mohlo něco reálně změnit. Všeostatní jsou jen kecy, kecy, kecy.

P.S. Zajímavost. Pod mým článkem "Pánové držme hubu" byl diskusnípříspěvek marie03, která píše, že píšu o věcech, které neznám apokračuje:
"Ja osobne som mala priatela, otehotnela som a isla som na interupciu.Dovody su velmi osobne (nie zdravotne), nebudem ich rozoberat. Nic tona nasom vztahu nezmenilo. Za dva roky sme sa zobrali, mame spolu dvekrasne deti a sme spolu uz peknych par rokov. Takze, mily pan Scobak,snazte sa nepisat blbosti. Je vela dovodov, preco sa zena rozhodne prepotrat .... mna v tej situacii zaujimal nazor mojho priatela a vziadnom pripade som s nim 'nechcela skoncit'. Napriek tomu svojerozhodnutie (interupcie) nelutujem a urobila by som to zas." Byla toreakce na můj názor v diskusi, že žena, která ignoruje přání muže, sním už pravděpodobně skončila. Teď k tomu dodávám: Pokud by se uzákonilzákaz potratů, marie03 by na potrat nesměla.
Zajímavé na tom je, že v jiném příspěvku pod jiným mým blogem marie03 píše, že mě zná osobně. Což je zajímavá souvislost. Já totižnevím o žádné ženě, která by byla na potratu! Vyplývá z toho jediné -ženy, které jdou na potrat, o tom se svými známými nehovoří. Pokudněkdo budete zvedat imaginární palec pro uzákonění zákazu potratů,myslete na to, že se to může ve vašem okolí dotknout i lidí, do kterýchbyste to neřekli.

P.P.S. Tato myšlenka se mi do základního textu nikam z hlediska návaznosti nehodila, ale přesto ji sem chci dát:
Pánové, věřme ženám trochu! Věřme jim, že nás milují, že o nás stojí,že v nás hledají partnera o kterého se mohou opřít. Věřme jim, že dětichtějí (většinou na ně myslí víc než my). Nechtějme jim diktovat, comají dělat.