Na začátku novembra slavili Kelti svůj Nový rok - Samain. Byl toden, kdy se dobytek sháněl z pastvin do chlévů, byl to den, kdystrašilo na křižovatkách, byl to den, kdy se duše mrtvých vracely nanáš svět a hřály se u ohňů na místech, kde kdysi žily. Protože bylomnoho míst, kde už žádný dům nestál a žádný krb nehořel, zapalovali Kelti o Samainu mnoho ohňů.
Křesťanství tuto více než dva tisíce let starou tradici (a možná ještěstarší) nedokázalo z duší lidí vymýtit a integrovalo ji jako dnešnísvátek zemřelých - dušičky. Osobně je mi původní keltské pojímánítohoto svátku bližší.
Naši mrtví jsou daleko a roztroušeni. Táta leží v Jevíčku, babička vPraze, příbuzní z rodiny mé ženy v Bánovciach nad Bebravou. VBratislavě nemáme nikoho. Přesto se na dušičky, když je večer a tma,vydáme se zásobou svíček na některý bratislavský hřbitov, obcházímehroby a u těch, kde nic nehoří, zapalujeme svíčky. Aby se dušezemřelých měly kde ohřát.
Doufám, že i ty nám blízké tu někde jsou ...
31. okt 2008 o 07:15
Páči sa: 0x
Prečítané: 2 034x
Dušičky - Samain
Zapálíte o víkendu na hrobě svíčku?
Jiří Ščobák
Prémiový bloger
Písmo:
A-
|
A+
Diskusia
(8)
