
Před testováním rezonoval mezi odpůrci argument, že antigenové testy nejsou podle výrobce na plošné testování vhodné. Realita ukázala opak. Tak často zmiňovaná chybovost testů evidentně není nijak vysoká. Představme si, že by vysoká byla. Co by se pak stalo? Jakou si představujete, že by měly mít antigenové testy chybovost? 1 % nebo 2 %? Nebo 3? Pokud by měly chybovost například 1 %, jak to, že v Bratislavě naměřily průměrné množství pozitivních 0,3 %? Pokud by antigenové testy měly standardně označovat za pozitivní například 1 % testovaných, pak by onu 1% chybovost měly měřit při tak velkém množství lidí, jako bylo testováno minulý víkend ve všech regionech stejně. Jenže ony ukázaly většině jihu Slovenska do 0,7 % a severu do 2 %! To znamená, že množství lidí, chybně označených za pozitivní, bude nižší, než 1 % a pravděpodobně i nižší, než 0,3 %.
V aktuálním 2. kole (někde 3.) vyšel o více než polovinu nižší počet pozitivních lidí. Různorodě, protože v různých okresech byly minulý týden výsledky různé, ale všude to byla +- polovina předešlých procent. Což opět ukázalo, že je chybovost testů nízká. Protože přestože nemůžeme porovnávat procenta získaná antigenovými testy a PCR testy, můžeme porovnávat data získaná z jednotlivých vln antigenových testů! Rozdíly mezi jednotlivými vlnami a jednotlivými regiony ukazují, že jsou antigenové testy překvapivě přesné. Pokud by měly výraznou chybovost, musela by být výrazně a viditelně "rovnaká".
Pracovalo se s ohromnými masami lidí. Běžné průzkumy se dotazují cca 1000 lidí, vědecké studie pracují občas s desetitisíci, toto bylo 3,6 a 2 miliony lidí! Nesmírně cenná data pro vědce. Data o Covid-19, data o antigenových testech, data o možnostech zvládat v budoucnu jakoukoli pandemii plošným testováním. Díky posledním týdnům víme, na které regiony se zaměřit, známe množství lidí, kteří se přijdou nechat testovat, realizovala se stabilní testovací místa a začíná se testovat na hranicích. Vidíme světlo na konci tunelu a naději, že se při každém růstu pandemie nebude muset hned realizovat celostátní lockdown. V čase, kdy se situace v okolních zemích stále zhoršuje, dobré, ne? Možná i příklad pro ony ostatní země. V neposlední řadě si Slovensko otestovalo poprvé v historii akci tohoto rozsahu. V časově stísněných podmínkách. Buďme upřímní, i přes problémy dopadla organizace ve všech aspektech lépe, než kdokoli z nás očekával.
Když si upřímně shrneme všechny výtky před testováním, dala by se většina negativních reakcí ze strany veřejnosti přeložit jednou větou: "Nic o tom nevím, ale je to hloupost a Matovič je blbec." Vědci se k tomu nejvíce stavěli: "Nemáme důkazy/informace, že to bude fungovat." Tato vyjádření byla následně s nadšením opakována a vylepšována opozicí, konspiračními weby a částí veřejnosti, která věřila, že po si testování donese domů vlastní, mobilní wi-fi.
Buďme k Matovičovi a vládě féroví. Nevolil jsem ho, ale nebudu na něj plivat jen proto, že se mi nelíbí jeho vyjadřování, zbytečné konflikty a snaha být vidět. Obraťme to a podívejme se na to pozitivně. Jeho povaha ho nutí odvést dobrý výkon. Je zvyklý, že je za šaška, tak mu nevadí realizovat věci, kterým věří. Ani když na něj lidé začnou kydat hnůj. Zřejmě zůstane jaký je, takže ví, že jediné, jak může veřejnost dlouhodobě přesvědčit, je realizovat dobrý výsledek. Můžeme se smát, když přijde s nějakou myšlenkou, ale neměli bychom ho nenávidět, když ji zrealizuje a ukáže, že to bylo dobré. Protože tento test národa je finálně o nás. O tom, jestli přes všechny naše problémy, ztráty a nepohodlí dokážeme poznat a ocenit dobrou věc.