
Jedinec D (vlevo) a jedinec A (vpravo). Autor: Jedinec A (autoportrét).
Poprvé před pěti lety a podruhé před třemi lety jsme si dovolili poskytnout vám zprávu o vývoji dvou juvenilních jedinců druhu Homo sapiens sapiens . Od té doby se událo mnohé. Jedinci A a D již nemají takovou fixaci na matku a jsou výrazně samostatnější. Jejich motorické a intelektuální schopnosti značně vzrostly. Po počátečním přivykání navštěvují s oblibou výchovný ústav (přesná terminologie: "školka") a úspěšně zvládli úvodní testy na postup do vyššího vzdělávacího levelu. Jsou značně společenští a přátelští. Přesto jsou stále mezi nimi individuální rozdíly.

V minulosti jsme psali o agresivitě mezi oběma jedinci. Je stále poměrně častá, zdaleka se však již nejedná o jednostranný útlak ze strany jedince D. K ostatním juvenilním jedincům svého druhu se naopak jedinci A a D chovají velmi přátelsky (viz. následující obrázek).

Jedinec D s kamarádem.

Vzhledem k tomu, že již několik let chováme doma jihoamerické morčatovce, osmáky degu ( Octodon degus ), mají D a A velmi pozitivní vztah ke zvířatům. Na obrázku drží D samičku osmáka, která mu v rukou poklidně žere. Na následujícím obrázku prezentuje jedinec A jiného osmáka přátelům.

Je podstatné doplnit, že právě A je ten, kdo nemá problém uchopit jakékoli zvíře do ruky. Když nám jednou uteklo současně větší množství osmáků, chodil A po bytě a každou chvíli se vrátil s osmákem v ruce (bojový výkřik: "A mám ťa!"). Přitom chytit volně pobíhajícího osmáka není až tak snadné. Náš dospívající juvenilní jedinec (Zuzka, *marec 1998) má teorii, podle které je jedinec A natolik úspěšný: "protože osmáci nejsou zvyklí, aby je chytalo něco tak malýho".

Jedinec A se často prezentuje, začali jsme tomu hovořit "fyzická odvaha". Například před rokem, na dovolené, se takto vydal ke mě přes volnou plochu zcela sám (vyrazil z místa, kde v dálce stojí jeho matka a jedinec D). Když mu v noci při grilování uletěl do temnoty plastový talíř, vyrazil sám si ho sebrat.

Jedinec D naopak disponuje v porovnání s A vyšší dávkou zručnosti na místech určených pro interaktivní hry juvenilních jedinců Homo sapiens sapiens .

Jedinec D na obrázku starém přibližně týden. V porovnání s A se naučil samostatně jezdit o několik dní dříve.

Jedinec A při jiné pohybové aktivitě. Autor fotografie: Matka jedince A.

Tréning na budoucí pečení chleba. Opět jedinec A.

Složené Ubongo a jedinec D. Další oblíbená hra je Tsuro (ve které mě již byli schopni oba jedinci porazit, přestože jsem prohrát nechtěl).

Tréning šnorchlování. Bohužel, tato aktivita během dovolené nevyšla podle představ. A ani D netěsnily masky a z moře lezli extrémně nespokojeni.

Skok do vody je v porovnání s tím úžasná zábava (jedinec D).

Drezúra malých savců.

Jedinec D dělá modeling, jedinec A zajišťuje fotodokumentaci.

Jedinec D se svojí sestrou (Zuzka). Autor obrázku: Zuzka (autoportrét).

Když na to přijde, jsou vztahy A a D velmi dobré. Vydrží jim to asi tak deset minut.

Existuje teorie, že až vyroste, bude jedinec A (vpravo) docela cool. S věcma se nepáře. Populární věta: "No a čo!" Autor obrázku: Matka jedinců A, D a Z.

A a D z období vánoc 2013.
Přejte nám do budoucna hodně štěstí!