Na rovinu. Tento článek píšu proto, abych se v budoucnu, až se potkám s jedincem, který bude vyskakovat jako čertík ze škatulky, že je třeba být stejně kritický i vůči USA, Británii nebo EÚ, nemusel stále opakovat. Jen dám link.
V pozici diskutéra, který chce veřejnou náladu vychýlit v prospěch Ruska nebo dosáhnout alespoň plichtu, je optimální komunikovat: "všichni mají máslo na hlavě, kritizujme všechny stejně, hledejme pravdu". Zní to spravedlivě, má to logiku. Je to nereálné.
Problém je, že dějiny lidstva jsou dějinami násilí. Každý národ, když někam přišel, zabíjel, znásilňoval a vyháněl. Obecně a zjednodušeně jsou dnes dva druhy zemí. Země malé, které mají trauma, že jsou malé a nevýznamné a země velké, které mají trauma z chyb, které v minulosti udělaly. Každé dvě země, které mají společné hranice, spolu v minulosti válčily. Už ve starověku byly vztahy mezi Řeky a Peršany dobré jen do doby, dokud mezi nimi ležela Lýdská říše. Když si vezmu Čechy, tak sme se v minulosti při těch pár příležitostech, kdy jsme se cítili silní, chovali jako agresor (spanilé jízdy v husitských dobách měly primární cíl získávání kořisti).
Žádat nalézt někoho s čistýma rukama, je hodně naivní. Každá silná země kopila chyby. Koncentrační tábory například nepoužil jako první Hitler, ale Francouzi v Alžíru, Američané v 19. století pro indiány a Britové v Búrských válkách. Každá jedna koloniální mocnost zabíjela místní obyvatelstvo. Množství lidí, jejichž smrt způsobil přímo nebo nepřímo při budování socializmu Sovětský svaz, je porovnatelné se sovětskými ztrátami z druhé světové války. Podívejme se na Japonsko, Čínu, Španělsko, Portugalsko a samozřejmě Německo (abych vyjmenoval alespoň další světové mocnosti). Zabíjení v Africe. V muslimských zemích. Nikdo nezaostává. V takovém světě žijeme.
Prosperující země jsou umírněnější v používání násilí. Alespoň ve své zemi a vůči nejbližším sousedům. Naopak. Čím více vládnou demagogové a čím víc korupce v zemi najdete, tím méně se budou jedinci rozpakovat použít nevybíravé metody, aby se udrželi u moci - což je výrazný rozdíl mezi zeměmi, jako je USA/EÚ a Rusko. Někde stranou stojí Čína, která má zřejmě dlouhodobou ambici vládnout světu bez ohledu na kohokoli. Ještě někde jinde stranou stojí fanatici, kteří nedokáží naplnit své ambice prací "svých lidí" neboť nedokáží vytvořit podmínky na osobnostní růst obyvatel a ekonomický růst své země. Atd. Stran je ve světě hrozně moc.
Pokud jsem "malý" a pokud si mohu vybrat, je dobré být ve spojenectví s někým, kdo mě bude omezovat co nejméně. Absolutně realisticky. Myslet si, že by malá země v Euroasii mohla být nezávislá na světové politice, je to samé, jako se snažit, aby moje vesnička uprostřed Slovenska byla nezávislá na státní správě. Utopie. Pokud nechci USA nebo EÚ, jaké mám jiné varianty? Rusko. A pak? Nic. Pokud si principiálně nechci vybírat menší zlo, nemám příliš na výběr. Mohu emigrovat. Nebo umřít. Nebo se zbláznit. Nebo nechat zavřít do domova důchodců. Pokud však chci normálně žít a netoužím se stát do smrti frflajícím individuem, které ještě na smrtelném loži bude skuhrat na současný svět, musím přijmout realitu. Svět nebyl nikdy ideální. Lidstvo nebylo nikdy ideální. Nikdo z nás není ideální. Musíme světu i sobě odpustit nedokonalost (čímž neříkám, že bychom se měli přestat snažit vylepšovat věci kolem nás).
Zpět k politice. Pojďme si vybrat. Proč jsem za uskupení USA/EÚ a ne Rusko a spřátelé země? Předpokládejme, že obě strany dokáží být stejně bezskrupulózní a mocichtivé. Přesto vidím dva rozdíly.
První. Životní úroveň v USA/EÚ je vyšší, než na druhé straně. Západní svět je bohatší (**). Čím byla před devadesáti lety atraktivní myšlenka socializmu a komunizmu? Rovnostářstvím. Vzpourou chudé většiny proti bohaté menšině. Reálná realita? Příslušnost ke straně byla nade vše, stát vedlo mnoho neschopných lidí, země byla v často nekonkurenceschopná, vršily se problémy, lidé protestovali, nastoupila tyranie strachu. Co postavil západní svět jako protiváhu? Demokracii, úroveň osobní a podnikatelské svobody a možnost prosperity jednotlivců, která v komunistickém bloku neexistovala. Toto trvá dodnes a dokud životní úroveň Ruska nedožene životní úroveň EÚ, zůstane to tak.
Druhý. Rusko nemá dost zdrojů, aby zvýšilo životní úroveň větší části populace, proto provádí korupci. V zásadě by se dalo definovat, že bohaté země provádí "korupci ve velkém" - korumpují zvýšenou životní úrovní své obyvatelstvo, zatímco méně bohaté země si to nemohou dovolit a proto musí korumpovat jednotlivce. Bohaté země si mohou dovolit "korumpovat blízké státy" obostranně výhodným obchodem a postupnou zvyšování životní úrovně v těchto zemích, zatímco země jako Rusko opět korumpují jednotlivce. Na to úzce navazuje demokracie. Protože bohatá země v zásadě při zvyšování životní úrovně obyvatelů svých a blízkých zemí nemá co skrývat, je pro ni demokracie jako systém velmi výhodná (zejména, pokud je v těchto zemích tradice demokracie) a ve své globální politice vyloženě realizuje "vývoz demokracie" (že to ne vždy funguje, je věc jiná). Země, korumpující jednotlivce, má naopak zatraceně co skrývat a demokracie jí tolik nevyhovuje.
Proto. Západní svět se snaží o prosperitu a demokratický vývoj svých zemí a prosperitu zemí, se kterými bezprostředně souvisí. Ano, jsou tu negativa. Irák - například. Jediné, co k tomu mohu říci, je: "Jsem rád, že jsem se tam nenarodil." Američané si jako bohatá země mohli dovolit výrazně rozsáhlejší zahraniční aktivity, než Rusko, čímž vyprodukovali víc chyb (nedělejme si iluze, že by Rusové jednali jinak, kdyby měli zdroje - jen v Afganistánu strávili 10 let). Je důležité volat po změně (demokracie vyloženě stojí na tom, že lidé vyjadřují názor), nicméně není přiměřené za to USA všeobecně zatracovat více, než Rusko - případně mezi ně dávat rovnítko. I s chybami, který západní svět dělá, je pro nás stále výrazně lepší volbou.
Jaká je pravda? Náš pohled na dilema západ/východ vychází z toho, jaký je každý z nás člověk. Jak se nám osobně daří. Kolik toho dokážeme vidět. Jak dokážeme nechat zaznít svůj hlas. A jestli si myslíme, že je lepší být "korumpován" celkově jako společnost nebo toužíme být korumpováni jako jednotlivci.
(*) Výraz "hledání pravdy" používá velmi často jeden můj přítel na FB, se kterým se neshodnu v pohledu na politiku, ale kterého nechci mazat ze svých přátel, neboť mi připomíná, že ne každý člověk, kterého osobně znám, musí mít stejný názor jako já.
(**) Proč jsou bohatší, je téma na samostatný článek. Rusko budováním socializmu hodně ztratilo. USA na válce vydělaly. Británie nebyla dobyta. Relativně nedotčeno zůstalo Švýcarsko. Švédsko neválčilo od třicetileté války. Německo bylo zdevastováno, potřebovalo se zvednout, mělo 14 let Konrada Adenauera, dostávalo pomoc a je všeobecně disciplinované. Sečtěte, přidejte fakt, že tyto země spolu po válce aktivně obchodovaly, dodejte další údaje a možná začněte dostávat základ obrazu.
