Poučení z Afganistánu

Písmo: A- | A+

Rychlý postup Talibánu ukazuje jednu věc - dřív, či později by se to zhroutilo stejně. Kdo ale mohl vědět, že to bude tak rychlé?

Kdybychom se dívali pouze optikou Afganistánu, řekli bychom, že snaha demokratizovat svět nemá smysl. Jenže ono to tak není. Mnoho zemí více či méně demokratických je a USA nedorazily do Afganistánu kvůli demokratizaci, ale kvůli 11. září. Jde jen o to, že někde snaha o demokratizaci nevyjde. Ve více zemích nevyšla.

V minulosti, když se rozhodovalo, kam demokratizaci "vyvážet", byl problém určit dopředu, kde to vyjde a kde ne. Často však nebylo na výběr. Často byla snaha o demokratizaci odpovědí na snahu Ruska o vývoz komunizmu (je to zajímavé, ale možná by vývoz demokracie nebyl zdaleka tak výrazný, kdyby Rusko nemělo snahu vyvážet komunizmus a západní krajiny, aby nabídly protiváhu, začaly vyvážet demokracii).

Aktuálně se spousta lidí začne navážet do USA, že neměly z Afganistánu odejít. Upřímně, problém nastal už, když tam přišly. Jenže kdyby tam nepřišly, nechaly by dál vládnout režim, který poskytl útočiště Bin Ládinovi a realizoval veřejné popravy na stadionech. USA to zkusily a nevyšlo to. Zkusili bychom to na místě USA my? Můj názor je, že asi ano, kdybychom byli v jejich kůži. Často dopředu prostě nevíme, jak situace dopadne, přesto musíme udělat krok.

Poučení z Afganistánu je, abychom si přiznali, kolik toho nevíme a abychom nepřeháněli snahu být po bitvě generálem. Tváří v tvář světu, který obsahuje téměř nekonečné množství proměnných, je na místě trocha pokory.

Skryť Zatvoriť reklamu