U šimpanzů je polibek míněn jako důvěrné usmiřovací gesto. Pokud jste šimpanz, pohádáte se a následně se složitě usmiřujete, ukončíte proces smiřování polibkem.
U šimpanzů bonobo, kteří jsou ještě více eroticky zaměřeni než šimpanzi se vyskytuje francouzský polibek (bonobo je klasifikován jako samostatný druh).
Snažit se nalézt prazáklad tohto gesta znamená jít k společným předkům lidí a šimpanzů (cca před pěti miliony let) a možná ještě dále. Široká škála uklidňujících gest, objetí, dotyků a vískání (přebírání srsti), se vyskytuje u převážné většiny primátů. Na fotografii objímá několikaměsíční sameček makaka rhézuse stejně starou samičku, která byla právě zmlácena.
A pro zajímavost, samice šimpanzů řeší problém s odstavováním dospívajících mládať občas tak, že je nechají „sát" na jiné části svého těla - kterou může být i ret.
Nalézt první polibek je nemožné ...
Minulý rok vyšla v češtině kniha „Dobráci od přírody", autor Frans de Waal, edice Galileo. Už v roce 1998 vyšla v edici Argo kniha Roberta Foleyho „Lidé před člověkem" (obě knihy jsem sehnal v Bratislavě). Kniha „Dobráci od přírody" je o evoluci morálky. Přiznává primátům pocity jako je přátelství, nadšení, schopnost soucítění, atd. Kniha „Lidé před člověkem" uvažuje o tom, že nejsme až tak vyjímeční, jak si myslíme. Většinu lidské evoluce žilo souběžně několik druhů hominidů a pouze fakt, že aktuálně všechny vyhynuly (poslední byli neandertálci, před nimi homo erectus, atd.) nás staví do situace, že o tom, čím jsme uvažujeme jako o něčem jedinečném.
Všechny uvedené fotografie jsou z knihy „Dobráci od přírody".
P.S. Zaujaly mě dva zajímavé příklady chování, uvedené v knize „Dobráci od přírody".
1) Člověk - pocit soucítění a ochota pomoci. Znáte příběh milosrdného Samaritána? Kolik lidí projde kolem nemocného, až teprve Samaritán se zastaví a nabídne pomoc. Na jedné bohoslovecké fakultě v USA udělali se studenty teologie experiment. Poslali je do druhé budovy přednášet příběh milosrdného Samaritána. Zrada byla v tom, že jim do cesty „nastrčili" do cesty zhroucenou nehybně sténající „oběť". Pouze 40 procent studentů teologie se zastavilo a nabídlo pomoc. Pokud studenti byli nuceni spěchat, pomáhali méně a někteří doslova osobu v nouzi překročili. 2) Šimpanz - pochopení pohledu z druhé strany. Několik krabic, do jedné je vložen banán. Šimpanz může banán vybrat. Ale šimpanz nevidí, do které krabice byl banán vložen, vidí však, že u krabic jsou dva lidé. Jeden má zakryté oči, druhý vidí, do které krabice je vložen banán. Následně oba lidé ukazují na krabici s banánem (ten, co měl zakryté oči, pouze tipuje). Šimpanzi se velmi správně nechali vést radou člověka, který viděl. Šimpanz vybere banán, člověk a šimpanz si banán rozdělí. Po mnoha zopakováních se vymění strany. Šimpanz vidí, kam je banán vložen, člověk ne. Tři ze čtyř šimpanzů na první pokus pochopili, co se od nich očekává a ukázali člověku správnou krabici s banánem (aby ho mohl vybrat). Svědčí to o tom, že šimpanzi rozumí pojmu spolupráce a dokáží si představit situaci z pohledu toho druhého. Pro porovnání, opice po obrácení stran toto nedokázaly a musely se učit celý proces znovu od začátku.
