V čem jsme dobří? Pandemie ukázala, že v ochraně života a rodiny. Všeobecně je pro Slováky život velmi cenný. Rodina je velmi cenná (podle mého dlouhodobého názoru víc, než například v České republice nebo v Rakousku). Plán rozvoje Slovenska do roku 2040 by proto měl mít život jako základ.
“Zlepšení života”
Vize:
Slovensko za 20 let začíná být evropským lídrem v zdravotnictví. Minimálně v některých oblastech.
Slovensko za 20 let prezentuje různorodou, čistou krajinu s původními druhy rostlin [2] a živočichů, zadržující vodu a co nejméně znečisťující životní prostředí. Jsme vzorem jiným postkomunistickým zemím.
Slovensko za 20 let má rozvinutou agroturistiku, využívající primárně místní zdroje. V obchodech i restauracích je větší množství potravin vyprodukovaných na Slovensku, než dnes. Slovenské bio produkty jsou vyhledávané.
Slovensko za 20 let je hojně navštěvováno nejen lidmi, kteří využívají naše lázeňské služby, ale i lidmi, kteří si léčí například alergie [3]. Začínáme být známí jako specialisté na dětské nemoci a riziková těhotenství. Vznikají nová dětská sanatoria.
Slovensko za 20 let dávají ostatní evropské země za vzor v pokroku vzdělávání dětí a dospělých. Zlepšili jsme se v cizích jazycích a organizujeme online semináře pro lidi z celého světa. Realizují se projekty, které si dnes ani neumíme představit.
Slovensko za 20 let získává renomé země, která staví na původnost a autenticitu, ale současně se nebojí zkoušet nové věci [4]. Země, která postavila rozvoj na lidech [5].
Velkou výhodou je, že každý jeden postupný krok z výše uvedeného přináší zlepšení. Každá jedna plocha, umožňující vsakování vody do půdy ve městě nebo zadržující vodu v krajině, je dobrá. Každý jeden vzdělanější člověk je užitečný [6]. Každý jeden vyléčený život je cenný. Každá jedna prosperující firma přináší zisk. Cesta k uvedenému cíli odpovídá základnímu principu biologické evoluce, kdy každá jedna malá změna musí být užitečná.
Cesta k zlepšení života vede přes podporu školství, zdravotnictví, ekologie, vzdělávání a výzkumu [7].
Autor obrázku: Pixie
Školství a vzdělávání je základ. Vzdělanější společnost se rozhoduje lépe, vydělá víc peněz a žije lépe. Vzdělávání umožňuje další vývoj. Vzdělanější lidé víc ocení pokrok a vědu. Čím víc člověk ví, tím méně se nechá ovlivnit dezinformacemi. Veďme lidi, aby se víc vzdělávali. Vytvářejme jim prostor, podporujme existující projekty, pojďme příkladem. Pokud jste politik, vzdělávejte se a prezentujte progres [8].
Mysleme víc na děti. Od politiků, kteří vášnivě diskuskutují o interupcích, by člověk očekával větší reálnou, viditelnou péči o školství a zdravotnictví. Odložme interupce a pojďme řešit, že děti jsou cenné i když se narodí. Našim primárním cílem má být, aby narozené děti měly v budoucím světě co největší šance žít dobrý život. Buďme společnost, která pro narozené děti udělá maximum [9].
Všechny uvedené kroky žádají velkou ochotu naslouchat odborníkům (a vzdělávat nové), podporovat výzkum a současně realizovat změny “zespodu”. Na zlepšení životního prostředí se například nedá vymyslet jedno řešení - v každém regionu jsou jiné problémy, jiné přírodní podmínky, jiná půda nebo podloží, jiné původní (endemické) druhy živočichů a rostlin. Specialistů, kteří mají co říci, je mnoho, ještě zásadnější je však komunikovat s místními, kteří svůj región znají nejlépe. Zlepšit životní prostředí na celém Slovensku bude nesmírná mravenčí práce.
Uvedené body jsou primární pro zlepšení života. Jestli zdravější životní prostředí, kvalitnější zdravotní péče, vyšší podíl místních potravin a kvalitnější vzdělávání nezlepší život lidí na Slovensku, tak co?
[1] Pokud máme dlouhodobou představu rozvoje, posuzujeme příchozí nápady podle toho, nakolik do ní zapadají. Nejednáme bezhlavě, postupujeme systematicky. Což je dobré. Slovensko by se tím odlišilo od ekonomik, které vizi nemají a "záplatují" nahodile a nesystematicky.
[2] Zamyslel bych se například, zda lípa, kterou vysazuji, je našim původním druhem nebo zda se jedná o vyšlechtěný hibrid. Preferovat původní druhy je také důležité kvůli alergiím. Nové druhy přináší nové alergie. Viz [3].
[3] Pokud bude naší snahou v rámci životního prostředí co největší pestrost a například ostrůvky lučních porostů ve městech, alergiím se nevyhneme. Ty jsou přitom velmi různorodé (já jsem například alergický na prach) a výzkum alergií tak bude mnohem efektivnější, než likvidace rostlin v našem okolí. Alergie jsou navíc civilizační syndrom a proto bude v budoucnu jejich léčba ještě významnější, než dnes. Půjdou do toho peníze :).
[4] Nemuseli bychom se například bát nových zdrojů potravy - hmyz, řasy. Jejich produkce dokáže být velmi efektivní. Také si dovedu představit malé vrtulky vyrábějící elektřinu na stěnách nebo střechách rodinných domů. Nebo bychom se mohli víc zajímat o vibrující sloupy vyrábějící elektřinu, které se před několika lety objevily v zahraničí. A ani aktuální nápad s vodíkem nemusí být špatný.
[5] Všechny uvedené vize mohou působit odvážně, ale nikdo nikdy nevybudoval zemi s představou, že chce jen opakovat, co dělají ostatní. Pokud chcete budovat, musíte mít ambici být lepší, než ostatní. Vaše uvažování nesmí klesnout do substandardu.
[6] Například o naše lékaře a zdravotní sestry je dlouhodobý zájem v zahraničí. I kdyby jich naše školy vyprodukovaly víc, než budeme potřebovat, uživí se. Jejich studium jim zlepší život.
[7] Dovolím si vyslovit názor, že by pracovníci v oblastech školství, zdravotnictví, ekologie, vzdělávání a výzkumu měli dostávat vyšší plat. Neřešme, že je to nefér vůči jiným profesím. Není možné mít priority a současně chtít všem pomáhat stejně. Pokud by měli pracovníci v těchto oblastech čekat, až se zvýší mzda i ostatním, nedočkají se. Když dnes zvýšíme jejich mzdy, porostou v budoucnu mzdy ostatních rychleji.
[8] Víte, koho myslím.
[9] Zde bych si do jisté míry bral příklad z Izraele, který pro děti dělá doopravdy hodně. Možná bychom nemuseli až tolik - i 50 % by stačilo.
