Před mistrovstvím se nás hodně lidí ptalo, jestli se na dva týdny neodstěhujeme, případně, jak budeme šampionátový blázinec zvládat. Já vždy reagoval, že se na to těším. Realitou je, že během prvního týdne mistrovství máme paradoxně menší problém s parkováním než přes rok (všichni, kdo nemají trvalý pobyt nebo povolení, jsou z parkovacích míst pod naším domem vyháněni). Pod našimi okny se sice valí davy, ale jsou to davy přátelské a spořádané. Nestalo se, že by někdo něco rozbil nebo se nám vyzvracel u vchodu. Cesta směrem na Trnavské mýto je volná jako nikdy a pokud cestuji autobusem tímto směrem, neregistruji žádnou dopravní zácpu. Předpovědi, jaký bude v Bratislavě dopravní blázinec, nevyšly.
Samostatnou kapitolou je práce dopravní policie. Nemohu, než ji chválit (manželka souhlasí). Už deset dní na to koukáme z okna a vidíme suverénní, vůči motoristům (zejména taxikářům) nekompromisní a vůči chodcům maximálně přátelské řízení dopravy. Policisté vstupují "ve špičce" do cesty, pokud davy nestihnou přejít na zelenou, pouští je i když svítí červená. Současně musím ocenit jejich přístup. Víckrát jsem s více z nich prohodil pár slov, vždy reagovali lidsky. Když jsem se s policistkou před naším domem dohodl, že si za hodinu přijedu něco vyložit taxíkem, pustila mě. Vrchol byl, když nám v průběhu zápasu Slovensko - Finsko, spadla z okna velká, špatně upevněná vlajka, policista pod naším domem ji sebral, složil a zastrčil za stěrač našeho auta. Opakovaně mě napadlo, že bych takovýto servis bral dlouhodobě (v průběhu týdne byly u nás doma dvě krátké návštěvy kamarádů z Německa - mohli jsme machrovat, že jsme tak důležití, že náš dům hlídá policie 24 hodin denně).
V sobotu jsme měli i štěstí. Při "venčení" našich prťat mezi davy fanoušků před stadionem jsem zaregistroval člověka s cedulí: "3 lístky Německo - Dánsko". Musím pozitivně ocenit organizátory, kteří nás odnavigovali k pokladně, vzali lístky a vrátili s potvrzením, že jsou pravé (člověk, který mi lístky prodával, sám lehce trnul, protože je koupil od českých fanoušků, aniž by ověřil jejich pravost), musím ocenit i dotyčného člověka, protože lístky prodal téměr za nákupní cenu. Proto můžu ohodnotit i práci organizátorů uvnitř stadionu. Bezpečnostní kontrola bezproblémová, kontrola lístků také, navigace organizátorů uvnitř stadionu normální.
Jediná negativní situace, kterou jsem zaregistroval, byla s organizátory (pravděpodobně stálými zaměstnanci stadionu) v oranžových vestách. Po skončení zápasu jsme čekali na dceru, která šla na záchod, dotyční organizátoři mezitím usměrňovali návštěvníky ven. Uvažovali i nad námi a pár dalšími lidmi, jeden z nich ale řekl: "Asi na niekoho čakajú." Postavili se k zábradlí a tvářili se tak krásně "lehce lhostejně", až jsem neodolal a vytáhl na ně fotoaparát. Fotografie:
Ani bych ji sem nedával, ale dělám tak kvůli tomu, co následovalo. Onen vyšší, holohlavý, tvář si zakrývající, reagoval poměrně verbálně negativně. Doslova řekl, že on "si tých desať tácov vyšetrí" (ve smyslu "rozbije fotoaparát a zaplatí ho"), ptal se, na co tu fotku chci. Když reagoval takto, řekl jsem mu, že na blog. Asi nevěděl co to je, protože pokračoval ve verbální komunikaci. Dozvěděl jsem se, že by "sa mi nepáčilo, keby som bol pedofil" a on si mě fotil. Kdyby mě byl normálně požádal, abych fotku nepublikoval, nedal bych ji sem, takto si však říkám, že si dotyčný publicitu zaslouží (abych však nebyl až tak negativní - toto vše se odehrálo v době, kdy byla většina návštěvníků venku a konflikt zřejmě nikdo ani nezaregistroval).
Krátká úvaha - proč by vlastně organizátoři měli být citliví na focení? Kdyby to byli policisté, rozumím. Jenže toto je trochu jiné. On je v práci, poskytuje službu, já jsem jeho platící zákazník. Na stadióně je povolené fotit. Proč by zrovna je nikdo nemohl? Stydí se za své tváře? Dělají tak "špinavou" práci, že nestojí o publicitu? Nebo jsou stydliví všeobecně? Nebo se o nich už někdy někde negativně psalo a tak "vystartují" po každém objektivu, který je na ně zaměřen?
Opět pozitivně. Úklid okolí stadionu je bezproblémový. Uklízecí čety naběhly třeba mezi jedenáctou a dvanáctou večer (na horním snímku člověk v oranžové reflexní vestě). Neregistruji zvýšenou úroveň nepořádku, spíš naopak. Město navíc "vyspravilo" určité zanedbané plochy. Například na roku Jégeho a Zahradníckej si chodci už léta skracovali cestu přes trávník a vyšlapali cestičku. Pár dní před šampionátem tam byl vytvořen legální chodníček (i s uhrabanou zeminou osetou trávou okolo). Tato vylepšení po mistrovství světa zůstanou a opět se nedají hodnotit jinak, než pozitivně.
V tomto blogu neřeším vystoupení slovenských hokejistů, nediskutuji nad tím, jestli bylo správné opravovat starý zimní stadión (i když si myslím, že by se s ním stejně dřív či později něco udělat muselo a je otázkou, jestli by v běžné sezóně Bratislava uživila stadion s větší kapacitou). Dívám se do tváří lidí procházejících okolo a vidím uvolněnost a nadšení pro hokej. Je jedno, jestli jsou z Finska, Lotyšska, Německa, České republiky, Slovinska nebo Rakouska. Tito lidé přišli kvůli hokeji, hokej dostali v maximální míře a se slušnou organizací. Samozřejmě, že vědí, že Slovensko je postkomunistická země a nemohou čekat úroveň služeb, jako například v Německu. Myslím si však, že nejsou rozčarováni. Kdyby nebylo krádeží v "širokého hotelu" a v hotelu Tatra, bylo by možné organizaci označit za bezchybnou (minimálně ze strany městské části však zatím určitě bezchybná je). A to vůbec není zlé. Jsme rádi, že se budeme dívat ještě týden.
Drobnosti:
Zaujalo mě, když jedno policejní auto najelo k přechodu (plnému chodců) před stadionem ve špičce poměrně rychle a policista, který zrovna řídil dopravu, jim neverbálně naznačil: "čo vám šibe?"
Po skončení jednoho večerního zápasu projela kolona tří černých aut ve směru od Bajkalskej v protisměru (!!!) a na křižovatce Trnavské a Jégeho překřízila opět v protisměru směrem na Trnavské mýto. Nabízí se myšlenka, že i řidiči papalášů by měli mít nějaké mantinely.
Naše tříletá prťata předevčírem sama od sebe spustila: "Slouenskoóó, Slouenskoó, eja, heja, eja Slouenskóó". Odkud to mají, netušíme :).
