Máme mít pocit viny?

Pokud to hodně zjednodušíme, v historii lidstva dochází k výkyvům početnosti. Lidem se daří, potravin je dost, lidí přibývá. Pokud nenastane mor nebo válka, populace roste až do okamžiku, kdy už země víc lidí neuživí. Svět je přelidněn (slovem svět chápejme kontinent, zemi nebo třeba jen ostrov). Buď se lidé začnou zabíjet mezi sebou nebo nastane hlad, který sníží početní stav populace. Svět je volnější, lidé se nadechnou a znova začnou množit. A stále dokola.

Historie zná zajímavé příklady populací na tichomořských ostrovech, jejichž růst byl ohraničen potravinovými zdroji. Co lidé na takových ostrovech dělali? Buď se snažili o přerušení těhotenství. Nebo zabíjeli novorozené děti. Nebo snědli své sousedy (případně je prostě pozabíjeli). Nebo se přebyteční obyvatelé vydali do neznáma na (téměř) sebevražedné objevitelské plavby. Nebo (také) vyčerpali zdroje a umírali hlady tak dlouho, dokud populace neklesla na přijatelnou úroveň. Nejmírnější verzí bylo, když se dobrovolně rozhodli nemít děti.
Problém současného světa spočívá v tom, že v některých bývalých rozvojových zemích sice stoupla zdravotní péče, takže přežívá většina novorozeňat, bohoužel však ty samé země nemají dostatečně schopné vlády, které by vytvořily podmínky pro optimální rozvoj krajiny (ne, že by půda obyvatelstvo neuživila, je však obdělávána tak neefektivně, že reálně nestačí pro všechny). Příklad je například genocida ve Rwandě, která uvolnila mnoho půdy pro obyvatelstvo, které ji do té doby nemělo (jeden ze svědků masakru řekl: "lidé, jejichž děti chodily do školy bosy, zabíjeli lidi, kteří si mohli dovolit koupit svým dětem boty").

Pokud se rozhlédnu kolem sebe (Slovensko, Evropa), vidím společnost úmyslně regulující porodnost (v globálu). Neuvažujeme nad přelidněním, ale děti jsou prostě drahé, proto úmyslně regulujeme jejich počet. Je to ještě dobré. Nezabíjíme děti, nemusíme emigrovat do vzdálených zemí (vlastně už není kam), nejíme své sousedy.

Všichni budou zřejmě souhlasit, že je lepší antikoncepce než interupce. Také se s vámi shodnu na tom, že bych svoji partnerku na interupci neposlal (tak moc zase porodnost omezovat nechci). Jen si říkám, že interupce je lepší než zabíjení novorozeňat, kanibalizmus a genocida. Když poslouchám, jak církev lidem v Africe káže o nepoužívání kondomů, napadá mě, že tímto možná zasévá základ budoucí genocidy. Prezervativy totiž nejsou důležité jen jako obrana proti AIDS. Mimo jiné zabraňují otěhotnění (nevěřím, že v zemích, kde lidé často nemají pár dolarů na zaočkování svých dětí, budou mít ženy na hormonální antikoncepci). A když bude lidí moc, ale chudých a nespokojených, co udělají?

Nejškodlivější na diskusi okolo interupcí je, že je vsugerováván pocit viny lidem, kteří se za zrušení potratů jednoznačně nestaví. Tvrdím, že to je blbost. Tvrdím, že mě napadají daleko horší věci, za které se dá cítit vina. Možná by ji měli cítit i lidé, kteří si ji vůbec nepřipouštějí.

Pro zajímavost, přečtěte si knihu Jareda Diamonda "Kolaps". Ne, že bych souhlasil úplně se vším, co píše, ale ve spoustě věcí ano. Pozor, je to docela tlustá kniha!

P.S. Názor na interupce jsem vyjádřil tady. Je pořád stejný.