reklama

Proč chodíme po dvou?

Proč máme velký mozek? Následující hypotézy jsou logické a jsem přesvědčen, že správné.

Písmo: A- | A+
Diskusia  (2)

Proč chodíme po dvou?


Přechod na chůzi po dvou byl pro stromového lidoopa s vertikální orientací těla nejschůdnější adaptací na změnu lesů na lesostepi a savany.


Hledalo se mnoho důvodů "dvounohosti" (uvolnění rukou na výrobu nástrojů, nošení dětí, vyšší postoj ve vysoké trávě, atd.). Teorie, že pozemní primát se po zemi pohybuje snadněji po dvou než po čtyřech vyvrátil fakt, že čtyřnozí paviáni jsou velmi úspěšný a rozšířený druh pozemní opice. Takže proč se u nás vyvinula dvojnohost?


Naši nejbližší příbuzní - lidoopi - gibon, orangutan, šimpanz mají společnou horizontální orientaci těla (gorila ji má v zásadě také, jedná se však o natolik těžkého a životu na zemi adaptovaného živočicha, že ji neuvádím). Dá se předpokládat, že společný předek všech lidoopů měl horizontální orientaci těla také - pravděpodobně visel za ruce ve větvích stromů. Odhaduje se, že předkové člověka a šimpanze se oddělili před šesti až osmi milióny let. Předpokládá se, že někdy v tomto období se začala zmenšovat plocha lesů a nahradila ji lesostep, ve které byly potravinové zdroje roztroušené a bylo nutné překonávat stále větší vzdálenosti po zemi. Protože evoluce musí pracovat jen s tím, s tím co má k dispozici, měli před osmi milióny let naši předkové na výběr. Buď se adaptují nebo vyhynou. Vyvinout moderní typ chůze a přizpůsobit tomu anatomii dávných hominidů bylo zřejmě pro evoluci méně náročné, než naši anatomii předělávat z vertikální na horizontální. Pokud porovnáme pohyb člověka a šimpanze, je chůze je pro člověka efektivní a méně energeticky náročná při pravidelném překonávání mnohakilometrových vzdáleností.

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou
Obrázok blogu

Obrázok blogu

Obrázok blogu

Gibon je adaptován na "zavěšený" pohyb v korunách stromů. Orangutan sestupuje na zem, ale víc času tráví na stromě. Šimpanz je přizpůsoben tak půl na půl.


Chůze po dvou nohou nastala ještě před zvětšením kapacity mozku (australopitékus měl jen o něco větší mozek než šimpanz). V Laetolli v Tanzánii objevili v roce 1978 v lávovém tufu zfosilizované stopy hominidů staré víc než tři a půl miliónu let. Používalo ji současně víc hominidů. Přechod na chůzi po dvou nebyl okamžitý - například "Lucy " měla sice už "moderní" stavbu dolních končetin, ale také dlouhé horní končetiny. Zřejmě byla stále částečně stromový tvor.

SkryťVypnúť reklamu
reklama


Samostatnou kapitolou je hypotéza vodní opice (psal o ní už Pavol Satko ve svém blogu ). Nemyslím, že by se vzpřímené držení těla a chuze po dvou vyvinuli jako adaptace na brodění mělčinami, myslím si však, že na této teorii něco je. Při potápění dokážeme automaticky zadržet dech a zníží se nám tepová frekvence. Víc než většina jiných primátů máme rádi vodu. Kůži mezi prsty na rukou je prý možné považovat za náznak plavací blány (faktem je, že ani šimpanzi, ani gorily takovouto kůži mezi prsty nemají). I když se chůze po dvou kvůli vodnímu způsobu života nevyvinula, je dost dobře možné, že naši předkové trávili na břehu hodně času, případně hledali ve vodě potravu.

SkryťVypnúť reklamu
reklama
SkryťVypnúť reklamu
reklama



Proč máme velký mozek?


Zvětšení mozku umožnilo lepší komunikaci uvnitř skupiny a poskytlo okamžité výhody jeho majiteli. Proto má zřejmě každý lidoop (hominid) maximálně velký možný mozek. Protože se ale mozek může zvětšit teprve, když "má z čeho", byl pro jeho rozvoj u našich předků primární pravidelný přísun kalorické potravy.


Opět si uvědomme, z čeho vycházíme:

  • Stejně jako většina primátů (a přesně jako naši nejbližší příbuzní šimpanzi), žije člověk ve skupinách. Jedinec, který dokáže prezentací svých schopností, komunikací, spojenectvím nebo úskokem získat ve skupině významější postavení, bude pravděpodobně předávat víc svoji genetickou informaci (bude žádanější sexuální partner, případně si sex z pozice svého postavení častěji vynutí). Inteligence (a schopnost vymýšlet nové postupy) je pro jedince v rámci skupiny "dobrá".

  • Už opice kočkodan (slovensky mačiak) dokáže ostatní oklamat, když vydá varovný výkřik upozorňující na pozemní nebezpečí, všechny ostatní opice utečou na strom a dotyčný jedinec může na zemi v klidu konzumovat potravu. U lidoopů se setkáme s uvědoměním si své osobnosti (při pohledu do zrcadla, zasignalizuje gorila posunkovou řečí: "to jsem já"), se snahou zakrývat své pocity před ostatními, s pochopením, že co vím, já, nemusí ostatní vědět. Šimpanzí samci bojují pomocí všech dostupných demonstrací síly, spojenectví a úskoků o pozici alfa samce, šimpanzi všeobecně rozumí výměně, pamatují si, kdo se dělí o potravu a kdo ne. Lidoopi jsou stejně jako my vynalézaví (Jane Goodallová například popisuje, jak se mladý šimpanzí samec Mike naučil metat před sebou prázdné kanystry a na ostatní členy tlupy to zapůsobilo tak, že výrazně zlepšil svoji pozici v tlupě).

  • Primáti jsou schopni lovu (a zabíjení se mezi sebou navzájem). Že šimpanzí samci často loví malé opice a malé antilopy (a více méně pod nátlakem ostatních se o maso dělí), je známo. Paviáni se také dokáží zmocnit mláďat antilop (ale se samicemi se o maso většinou nedělí). Méně známé je, že roztomilé malpy kaucínské (opička z Pirátů z Karibiku) loví a zabíjejí neméně roztomilá mláďata nosálů (jihoamerická medvídkovitá šelma - chová je bratislavská ZOO). Linie hominidů, která se od svých příbuzných před cca šesti až osmi milióny let oddělila, se ze všech svých příbuzných stala nakonec zdaleka nejmasožravější.

Není možné říci, že by velikost mozku vždy přesně odpovídala inteligenci jeho majitele. Nicméně z hlediska druhu se při zvětšování velikosti mozku dá předpokládat zvětšení inteligence. Velikost mozku i inteligence budou přitom uvnitř hominidího druhu do jisté míry variabilní, přičemž omezení je dáno přísunem energie - lidský mozek spotřebuje na svůj provoz 20% ze získané energie. Je dost pravděpodobné, že se po přechodu na dvojnohost a lesostepní prostředí zvětšil podíl masa na jídelním lístku hominidů a mozek těchto tvorů se mohl následně zvětšit.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

P.S. Tipuji, že zvětšní mozku mohlo v minulosti nezávisle proběhnout u různých druhů hominidů a ne všechny tyto druhy dokázaly být nakonec úspěšné (zůstal pouze Homo sapiens sapiens).

SkryťVypnúť reklamu
reklama
Obrázok blogu

Mike

Literatura: V tomto svém blogu , jsem vyfotil seznam knih, které jsem měl v dotyčnou chvíli po ruce. Od té doby, jsem si koupil další. Naposled (včera) to byla Červená královna od Matta Ridleyho.






Jiří Ščobák

Jiří Ščobák

Prémiový bloger
  • Počet článkov:  752
  •  | 
  • Páči sa:  1 447x

Zájmy: square dancing (jsem caller), akvaristika, zoologie, archeologie, cestování, fotografování. Doma mám 30 menších akvárií, ženu a tři dcery. Moje firma organizuje na Slovensku soutěž finančních produktů s názvem Zlatá minca. Také jsem vytvořil diskusní FB skupinu, ve které se kdokoli může zeptat na cokoli ohledně slovenských bank, pojišťoven a investování (ikonka níže). Zoznam autorových rubrík:  AkvaristikaAlexandra & DanielkaCestováníFilmy, které mě zaujalyKnihy, které mě zaujalyHudba, která se mi líbíSpolečenské hryFilatelieSQUARE DANCEHistorie, archeologie, evolucePřírodaZoologieZuzkaZlatá mincaSúkromnéNezaradené

reklama

Prémioví blogeri

Karolína Farská

Karolína Farská

4 články
Juraj Karpiš

Juraj Karpiš

1 článok
Milota Sidorová

Milota Sidorová

5 článkov
Jiří Ščobák

Jiří Ščobák

752 článkov
Yevhen Hessen

Yevhen Hessen

20 článkov
reklama
reklama
SkryťZatvoriť reklamu