1) Autor nejvíc dokazuje svoji neznalost v posledním odstavci: „... mohli dospieť k svojmu prirodzenému koncu aj neandertálci (vzdorovať desiatky tisíc rokov ľadu a snehu asi nebola nijaká hračka, a možno ich to zmáhalo čoraz viac).“ Všeobecně uznávaný je opak.
Neandrtálec byl na podmínky doby ledové fyzicky přizpůsoben a bez problémů přežil několik dob ledových, z nichž řada byla „mnohem krutější než poslední doba ledová, jež skončila před deseti tisíci lety a během které neandrtálci vymizeli“ (Než přijde vakovlk, Pavel Houser, 2005 Dokořán). „Ve skutečnosti neandrtálci během poslední doby ledové vzkvétali a potom – více než 30 000 let po jejím počátku – náhle zmizeli ze scény“ (Třetí šimpanz, Jared Diamond, 2004 Fénix). Doporučuji autorovi pořádně přečíst dvoustranu 160-161 ze které kopíroval: „... rozptýlený typ neandrtálské populace pravděpodobně představoval adaptaci na relativně drsné podmínky, jež vládly v Evropě během poslední doby ledové“ (Adam a jeho rod, Spencer Wells, 2004 Dokořán). Tato věta dokazuje, že neandrtálec byl na dobu ledovou přizpůsoben.
V článku jsou ještě další podobná místa (první odstavec): „Zrejme sme s nimi sex nemali, a ak sa predsa len nejaký Homo sapiens ulakomil na krásnu neandertálku, obišlo sa to bez následkov.“ Příliš sebevědomá odpověď na otázku, na kterou většina vědců odpovídá „nevíme“. Ano, neandrtálci nejsou našimi předky, ale sex a potomci jsou o něčem jiném. „Jako genetik si umím jen obtížně představit, že by společenská a jiná tabu byla natolik silná, že by k podobnému styku nikdy nedošlo ...“ (Sedm dcer Eviných, Bryan Sykes, 2004 Fénix). „V Portugalsku byla v roce 1999 nalezena kostra dítěte stará asi 24 500 let. Už po předběžné analýze se zdálo, že jde o „mozaikovou“ kostru, v níž jsou zastoupeny prvky neandrtálce i moderního člověka. Známý americký antropolog Erik Trinkaus, který provedl detailní analýzu této kostry, přitom tvrdí, že jde skutečně o křížence mezi neandrtálcem a moderním člověkem“ (Než přijde vakovlk, Pavel Houser, 2005 Dokořán). Problém mohl být spíš v samotném rozmnožování. Kříženci nemuseli být plodní a jak uvádí Bryan Sykes ve své knize, je možné, že neandrtálci měli jiný počet chromozomů než my – což by zaručovalo sice zdravé, ale neplodné potomky.
Uprostřed článku: „Okrem toho poraziť neandertálcov v otvorenom boji by mohol byť problém“. Všeobecně se předpokládá, že současný člověk zvítězil nad neandrtálcem díky lepší technologii. V boji je víc než síla důležitá kvalita zbraně, kterou držíte v rukou. Michalem AČ uvedené tvrzení je nepodložené.
2) Autor značně kopíruje knihu Adam a jeho rod, aniž by ji uvedl jako zdroj (dokonce se z ní nechal inspirovat k nadpisu článku – přičemž pozměnil smysl): „Ani ve Francii, ani ve Španělsku nebyla objevena místa prehistorických bitev a nalezené kosterní pozůstatky neandrtálců nesou jen zřídka známky brutálního násilí. Je jasné, že archeologie nemusela neandrtálské Waterloo zachytit, ale nic z dosavadních nálezů nesvědčí o mezidruhové válce. ... Antropolog Erza Zubrov spočítal, že snížení plodnosti či zvýšení úmrtnosti o jedno procento by vedlo k vyhynutí neandrtálců v průběhu 1 000 let. ... Jen málo neandrtálců se dožívalo padesáti let, většina umírala krátce po třicítce ... mnozí lidé svrchního paleolitu se dožívali padesáti let ... A to nám dává další vodítko, proč byli neandrtálci nahrazeni lidmi – je totiž dobré mít kolem sebe staré lidi“ (všechno Adam a jeho rod, Spencer Wells, 2004 Dokořán).
Článek Neandertálske Waterloo muselo byť rýchle: „Ani vo Francúzsku, ani v Španielsku sa nenašli miesta prehistorických bitiek či vyvražďovania, kostry neandertálcov iba zriedkavo nesú známky brutálneho násilia. ... súhlasí s dávnejšími výpočtami antropológa Erzu Zubrova, podľa ktorého zníženie plodmnosti či zvýšenie úmrtnosti o jedno percento by viedlo k vyhynutiu neandertálcov práve v tomto časovom úseku (1000 let, pozn.). ... Neandertálci zomierali podľa našich kritérií veľmi neskoro, okolo tridsiatky a krátko po nej, zatial čo veľa moderných ľudí sa už vtedy dožívalo pätdesiatky. Pre mladých je dobré mať okolo seba starších, ktorí vedia, o čom je život.“
3) Různá místa v článku uvádí různé údaje. U obrázku je uvedeno: „Približne pred 45-tisíc rokmi prišiel z Blízkeho východu moderný človek ...“, text zase uvádí: „moderný človek a neandertálec sa znovu zišli ... pred 38-tisíc rokmi“. U obrázku je uvedeno: „Neandertálci obývali Európu v období 200- až 41-tisíc rokov p. n.l. ...“, text uvádí: „Neandertálska stopa sa z Európy mala vytratiť asi pred 30-28-tisíc rokmi ...“.
4) Co v článku schází. Čtvrtý odstavec článku: „Archeológ Paul Mellars z University v britskom Cambridgi teraz v časopise Nature predložil nové merania veku kostí Homo sapiens a neandertálcov s použitím zlepšenej rádiouhlíkovej metódy. Tie spresnili čas príchodu Homo sapiens do Európy, čo je však hlavné, odkrojili ďalšie roky z ich aj tak dosť krátkeho spolunažívania s moderným človekom“. Bohoužel není uvedený „spresnený čas príchodu Homo sapiens do Európy“, což je dost na škodu a zásadně to snižuje hodnotu informace (vzhledem k faktu, že se v textu uvádí dva jiné datumy příchodu z jiných zdrojů). Škoda. Je to jediná informace, která je pro mě nová a zrovna o tomto bych se rád dozvěděl víc.
Shrnutí. Článek je napsaný značně amatérsky – tam, kde se autor pokusil o vlastní přínos (pokus o odlehčení), vyznívá nejhůř. Přestože se cítím znalý, abych ho kritizoval, necítím se dost znalý, abych ho napsal – jednak v tom nejsem odborník a jednak sami odpborníci na mnohé otázky popravdě odpovídají: „nevíme ... nejsme si jisti ... je to hypotéza ... mohlo by to tak být ... vyloučit se to nedá, apod.“ To, co víme, se stále mění. Myslím, že takovýto článek by měl psát opravdový odborník. Noviny, které mají ambice být nejlepší na trhu, by na odborné autory neměly litovat času a peněz.
P.S. Všechny knihy, které cituji, jsem zakoupil v Bratislavě.
