Stalo se to v r. 1995 v lednu. Dočtete svou poslední knížku, která se vám zdá jako přelomový milník vašeho života, a ty hromady jiných knih před tím, se vám zdají jako hora, po které musí člověk vyšlapat na samotný vrchol. Hlavou vám běží myšlenky jako splašené stádo koní. A pak se vrhnou jedním směrem. Chce-li člověk něco udělat pro lidi, něco co se zapíše do jejich životů i do těch příštích, co by to mělo být? Jak by to mělo vypadat, kde začít, jak pokračovat a jaký bude cíl?
Nechtěl jsem začít "zdola". Věřil jsem, že velké myšlenky se dají konstruovat "od střechy". Tak jsem vlastně dosavadní život žil - nejprve pochopit a pak rozvíjet do šířky, výšky i hloubky. Plastický obraz vlastního názoru se utvářel vždy tímto způsobem a ani tehdy to nebylo jinak. Za poněkud zvláštních okolností vznikl symbol. Grafický symbol toho, co mně a jednomu mému kamarádovi běželo hlavou. A od té chvíle, téměř každý den po dobu tří následujících let, mi OSUD ukazoval cestu tak jasně, jako když vám někdo svítí v temnotě silnou baterkou. Něco jsem si přál a ...splnilo se mi to. A já si velmi často přál odpovědi, nebo směr, jakým se k nim ubírat. Stávaly se maličké zázraky. A jak tak kráčíte po cestě vlastního osudu, víte že je všechno správně. Jste jím vedeni, jste opečováváni, jste v milosti a rukou prozřetelnosti něčeho, čehokoliv.
Od té doby uplynulo mnoho času. Ze symbolu se stala myšlenka, z myšlenky myšlenková konstrukce, a z ní vzešla ideologie politického středu. Ale aby nedošlo k omylu! Musíme začít od píky:
Ideologie
Google nabídne čtenáři přesnější a lepší definice. Já toto slovo vnímám tak, že lidi fakticky (a právem) děsí. Není to tak dávno, co do nás cpali horem dolem tu levou. Potom Klaus tu pravou. Český národ je ideologiemi doslova zfackovaný. Facka zleva, facka zprava. Jedna za 18 a druhá bez dvou za 20. Ideologie také mohou za největší zlo 20. století II. světovou válku. I za Studenou válku. je docela zajímavé podívat se z našeho pohledu na mapu světa. Levá ideologie příšla zprava, pravá ideologie vždy zleva. Je to výmluvně symbolické! Jakoby nám něco chtělo naznačit, že obě strany jsou zaměnitelné a prohoditelné a fakticky hřeší a spoléhájí na tento efekt. Zneužívají jej, znásilňují samy sebe. Právě tím, že mezi nimi panuje nesmiřitelný nenávistný věčný boj. Ovšem nikdo jim nemůže vzít jejich sílu a moc. Jejich schopnost i obyčejným lidem dávat do rukou nástroje, které je organizují. Mocné nástroje.
Ale největší "bonus" tkví v něčem jiném. Pro své příznivce znamenají kolébku bezpečí, ukotvení mezi stejně smýšlejícími, pospolitost druha vedle druha, posílení vzájemných vazeb a veskrze pocity smysluplnosti, které jen stěží nabourávají vlivy zvenčí. Ano, tohle je moderní ideologie. A jako každý mocný nástroj, i zde platí: JE DOBRÝ SLUHA, ALE ŠPATNÝ PÁN!
Ideologie politického středu
V České republice se mnohé politické strany od začátku milénia, začaly zakrývat předložkou středo- . středopravicová, středolevicová strana atd. Poprvé se o fundamentální středovou stranu pokusily Věci veřejné. Nikoliv činem! Nýbrž jen slovy. Zaštítili se touto bederní rouškou, aby ukryly ohanbí své ubohé malé ideové existence. Neměly nic. Nikdy jim o skutečnou ideu nešlo - jejich myšlenka byla vyjádřena Vítkem Bártou - podnikali jsme a přirozeně musíme přerůst do politiky, protože jsme narazili na své podnikatelské možnosti. TAK TOHLE NE!
Někoho by mohlo napadnout, že na české politické scéně reprezentuje středovou ideologii KDU-ČSL. To je tragický omyl! Tahle strana reprezentuje jen vůli podílet se na moci. A zásadně se přičinila o to, že církve dostaly nehorázně a nechutně obrovský majetek, který mnohé rozprodaly a rozprodávají. Majetek, který jim byl údajně ukraden, ale sami jej také(!) ukradli a velmi často za tak ohavných okolností, že ... se mi zvedá žaludek. Ne, tohle s žádnou ideou nikdy nic společného nemělo.
Faktem i nadále zůstává, že ideologie politického středu nejenže tady nikdy nebyla, ona není nikde. Nikdo se nepokusil o její konstrukci. Jakoby vyváženost, moudrost, stabilita a středová progresivita vadila všem. Nebo je to příliš ambiciózní úkol? Mohou ideologie tvořit jen lidé jako Engels a Marx? Měli oni doma internet? Neměli. My máme téměř neomezené možnosti ve srovnání s těmito génii. A ? Nic.
Toto politické hnutí zakládá plk. Šlachta. A ve svém premiérovém představení hnutí se přihlásil ke SPRAVEDLIVÉMU STŘEDU. Může být střed jiný, než spravedlivý? Nikoliv. Je to symetrická ideologie. Vyvážená, postavená do pozice mezi pravou(asymetrickou) a levou (asymetrickou) ideologii. Nestraní jednomu, nebo druhému. Snaží se vyvážit požadavky obou směrů do vzájemného konsensuálního vztahu. NIKOLIV KOMPROMISEM! Kompromis je řešení, od kterého účastné strany odcházejí obě nespokojené, donucené okolnostmi slevit ze svých požadavků na úkor toho druhého. Konsensus je řešení, které kompromisní postoj bere jako teprve začátek jednání k tomu, aby zúčastněné strany společně přijaly stanovisko společného harmonicky vyváženého úsilí na řešení problému. Tohle je zásadní, přelomový bod. Nerozděluje, nýbrž spojuje a jednotí.
Jsem přesvědčen o tom, že ideologie politického středu nabídne občanům především obnovu základních hodnot. Jejich oprášení a znovuukotvení ve společnosti.
Pravda
Je jen velmi málo základních hodnot, které jedince, člověka jenž chce žít v souladu se svým svědomím a ctí, ukotvuje a definuje. Zástava prezidenta České republiky má na praporu heslo: "Pravda vítězí". Musím našim předkům vzdát hlubokou poklonu, protože forma i obsah tohoto sdělení překračuje hranice dějin i osobního dialogu. Skrze toto poselství k nám promlouvají a apelují na to, abychom se u tohoto hesla zamysleli, abychom PRAVDĚ věnovali čas, své myšlenky, svou víru v její moc. Mistr Jan Hus a jeho odkaz bude opět vzkříšen a obnoven. Nikoliv jen jako mrtvá historie, ale jako živý předmět k diskusím a k poučení. Tyto slavné dějiny plné bitev o smysl a účel pravdy, o její podobu, formu i obsah..nelze jen tak "zasunout do šuplíku". Naopak! Tímto musíme začít - věnovat slovu PRAVDA svůj čas. Víc času. Víc pozornosti a víc péče.
Ideologie politického středu se tvoří. Není to jen teoretická záležitost, ani náhodou! Vychází z praxe. A já věřím, že pokud Přísaha plk. Roberta Šlachty vstoupí na jeviště politických dějin, čekají nás prozření. Co všechno se dá udělat dobře, lépe a ještě lépe. Přísaha je jako světlo v temnotě. A může se stát pro slovenské čtenáře blogu inspirací, koho si lidé staví do čela svých nadějí. Co je to za člověka, co má za sebou, jak mluví, vystupuje a hlavně, čemu věří víc, než kdokoliv jiný.
CHYREN 15.2. 2021 Uherské Hradiště
