(Update 10.3 a 13.3: Na konci tohto článku boli pridané nové zistenia a ospravedlnenia SRo)
Verejnoprávne Rádio Slovensko v nedeľu pravidelne prináša po poludňajších správach aj Zahranično-politický komentár týždňa (ZPKT). Ten ostatný sa týkal situácie v Grécku a pripravila ho Anna Síposová (nie, so mnou nie je v príbuzenskom vzťahu). Hlavnou časťou komentára je analýza príčin problémov Grécka. A práve táto časť, ako ma upozornil čitateľ, je takmer doslovným prekladom rozhovoru, ktorý pred mesiacom a pol vyšiel v českých Lidových novinách medzi redaktorom LN Danielom Kaiserom a gréckym politikom Stefanosom Manosom. Ide zhruba o 500 zo 780 slov komentáru Síposovej.
Nikde v komentári nie sú Lidové noviny citované. Samotný Manos je zdrojovaný len v jednej čiastkovej veci. Poslucháč rozhlasu nemal šancu vedieť, že takmer celá podstata komentáru bola totožná so starším rozhovorom s jedným politikom.
Pre porovnanie – oba texty idú chronologicky, ako boli aj zverejnené:
* LN Umíte určit jednu hlavní příčinu toho obrovského deficitu?
Letitý zvyk řecké vlády kupovat si voliče tím, že je zaměstná. Typický mladý Řek touží být státním zaměstnancem. Přijde vám to zvláštní? Jemu ne. Protože jakmile získá místo ve veřejném sektoru, získává definitivu. Už ho nikdy nevyhodí, až do důchodu.
* LN Tu definitivu má od prvního dne v práci?
Jistě. Formálně sice běží šestiměsíční zkušební lhůta, ale po jejím uplynutí nikdy nikoho nepropustí. Tudíž člověk, který v 25 letech vstoupí do státní služby, má před sebou 35 let garantovaného platu. A celoživotní penzi. Až umře, přejde penze na jeho manželku. A pokud by po něm zůstaly neprovdané dcery, dostanou státní penzi taky.
SRo: Hlavná príčina obrovského deficitu tkvie v mnohoročnom zvyku gréckej vlády, kupovať si voličov, tým, že ich zamestná. Typický mladý Grék totiž túži, stať sa štátnym zamestnancom. A nech nám to pripadá akokoľvek zvláštne, tamojšej mládeži rozhodne nie. Pretože akonáhle získa miesto vo verejnom sektore, získava definitívu a už ho nikdy, nikto z práce nevyhodí, zostane tam až do dôchodku. Samozrejme definitívu má v Grécku istú už od prvého dňa v práci. Formálne síce beží 6 mesačná skúšobná doba, ale po jej uplynutí, je o budúcnosť postarané. Čiže človek, ktorý v 25 rokoch vstúpi do štátnej služby, má pred sebou 35 rokov garantovaného platu. A doživotnú penziu. Keď umrie, prejde dôchodok na manžela, alebo manželku. A pokiaľ by po ňom zostali nevydaté dcéry, dostanú štátnu penziu tiež.
* LN Kdy se celoživotní garance pro státní zaměstnance zavedla?
To je už dávno. Je dokonce zakotvena v ústavě. Ovšem v ústavě se připouští i možnost ztráty místa ve veřejném sektoru, pokud by bylo zrušeno. Jenže místa ve veřejném sektoru se zásadně neruší, a když ano, tak za cenu ohromného odstupného.
...
* LN Jaké jsou ve veřejném sektoru platy?
V průměru 2,5krát větší než v soukromém. A u vás?
* LN U nás státní zaměstnanci loni těsně překonali soukromé.
Tak to jste ještě pořád úplně jinde. Buďte rádi.
* LN Kde ve státním sektoru byste nejvíc škrtal?
Největší skupinu státních zaměstnanců tvoří učitelé. Řecko na školách prvního a druhého stupně zaměstnává čtyřikrát víc učitelů na žáka než Finsko. A pokud je finské sekundární školství považováno za evropskou špičku, ptám se, k čemu my potřebujeme čtyřnásobek učitelů. Nový premiér Papandreu se sice tváří, že proškrtá výdaje, současně ale oznámil, že přijme sedm tisíc nových učitelů. Přitom jich už teď máme asi o 80 tisíc víc, než by bylo třeba.
SRo: Táto podľa mnohých pozorovateľov, skutočne nepochopiteľná celoživotná garancia pre štátnych úradníkov, ktorá by položila na kolená aj podstatne vyspelejšie ekonomiky má v Grécku dlhoročnú tradíciu. Je dokonca zakotvená v ústave. Síce aj v nej sa pripúšťa možnosť straty miesta vo verejnom sektore, ak sa zruší, lenže to sa podľa ekonóma Stefanosa Manosa nestáva. A ak náhodou áno, tak len za cenu obrovského odstupného. Grécke vlády, jednoducho vo svojom slovníku slovo prepustiť nemajú. Podľa štatistík sú v Grécku vo verejnom sektore platy asi dva a pol krát vyššie ako v súkromnom. Najväčšiu skupinu štátnych zamestnancov tvoria učitelia. Grécko na základných a stredných školách zamestnáva na porovnanie štyrikrát viac učiteľov ako napríklad Fínsko, ktoré patrí, pokiaľ ide o túto časť školstva, medzi európsku špičku. A premiér Papandreu, chcel dokonca prijať 7 tisíc nových učiteľov, aj keď ich je o 80 tisíc viac než treba.
No a když si vydržujete tolik učitelů, nakonec pořádně nepracuje žádný.
* LN Teoreticky můžete třídy rozdělit na čtvrtiny a každý učitel bude mít práci.
Někde by nepomohlo ani to. Před několika měsíci například vyšlo najevo, že na odlehlém ostrůvku Agios Efstratios provozují školu se čtyřiceti učiteli a deseti žáky.
* LN Co ti nadbyteční učitelé dělají?
Pobírají plat, ale neučí. Někdo třeba v pracovní době jezdí s taxíkem, spousta jich je v turistických službách. A ti, kteří opravdu učí, učení často odbývají tak, že rodiče musí dětem platit odpolední soukromé doučování. Doučují je zpravidla učitelé ze státních škol. Takže lidé, kteří nedělají to, za co je platí stát, pobírají dva platy. A žádná vláda se na to neodváží sáhnout.
SRo:Paradoxne práve preto, podľa kritikov, nepracuje žiadny. Na odľahlom ostrove Agios Efstratios je dokonca škola so 40 učiteľmi a desiatimi žiakmi. A ako tvrdia ekonómovia, poberajú síce plat, ale neučia. V pracovnom čase jazdia s taxíkom, mnoho ich pôsobí v turistických službách. Tí, ktorí skutočne učia, to vraj len flákajú, takže rodičia platia deťom súkromné vyučovanie. Doučujú ich spravidla pedagógovia zo štátnych škôl. Sčítané a podčiarknuté: Ľudia, ktorí nerobia to, za čo ich platí štát, dostávajú plat rovno dva razy. A žiadna vláda sa na to neodváži siahnuť.
Abych ale nemluvil jen o učitelích - přezaměstnanost panuje ve všech státních podnicích. Třeba řecká národní banka - schválně, kolik lidí pracuje v České národní bance?
* LN Z hlavy nevím.
Jsme zhruba stejně velké země, vy máte deset milionů obyvatel, my jedenáct. Naše centrální banka zaměstnává 3000 lidí. Jsem si jistý, že vaše centrální banka je menší (ČNB udává počet 1484 zaměstnanců - pozn. red.), a protože nejste v eurozóně, má objektivně víc práce. Za řeckou centrální banku dnes všechno důležité rozhoduje Frankfurt. Vystačila by s 200, 300 lidmi. Ostatní jsou zbyteční.
* LN To je jeden centrální úřad, propustit 2700 zaměstnanců by asi stát nevytrhlo.
Ne, to je jeden typický příklad. Mohl bych s vámi probírat úřady jeden po druhém. Za posledních pět let - a to vládla pravice - se počet pracovníků parlamentu zdvojnásobil. Jak to? Poslanců jsme před pěti lety měli stejně jako dnes. Zaměstnanci parlamentu nepobírají 14 platů ročně, jak je běžné jinde, ne, oni berou 16 platů. Navíc se jim patnáctý a šestnáctý plat nedaní.
* LN Vlastní stát nějaké firmy?
Tam je to totéž v bleděmodrém. Například Olympic Airways - před restrukturalizací v roce 2003 to byla státní letecká společnost, která prodělávala milion eur denně. Oni zaměstnávali dvakrát víc lidí, než bylo třeba. Přebytek pilotů se maskoval redukcí nalétaných hodin, ale taky třeba nařízením, že pilot, který letí do New Yorku, tam musí dvě nebo tři noci přespat. Aby nebyl v Řecku na očích.
* LN Co s tím vláda udělala?
Zabralo jí to pět let a problém se podařilo vyřešit až za cenu ohromných finančních kompenzací. Dnes houfy bývalých pilotů sedí doma a pobírají 14 tisíc eur měsíčně za to, že nedělají nic. Takových příkladů jsou stovky. Ve státním Telekomu zaměstnávali 25 tisíc lidí, až jeho výkonný ředitel prohlásil, že jich potřebuje jen 12 tisíc, jinak ho zničí soukromá konkurence. Jenže vláda za žádnou cenu nechtěla vypadat jako ten, kdo vyhazuje lidi z práce. Takže každý zaměstnanec, který souhlasil s odchodem, dostal v průměru 200 tisíc eur kompenzace.
SRo: Prezamestnanosť však nekvári len grécke školstvo. Tamojšia centrálna banka zamestnáva 3000 ľudí. Keďže je krajina členom eurozóny, podľa ekonómov by pokojne vystačila s 200, 300 zamestnancami. A takto by sa stav gréckeho verejného sektoru dal rozpitvávať ďalej. Napríklad taký parlament. Za uplynulých 5 rokov - a to vládla pravica, sa paradoxne počet pracovníkov parlamentu zdvojnásobil. Okrem toho zamestnanci gréckej snemovne poberajú 16 platov a posledné dva sa im nezdaňujú. Alebo štátne firmy. Napríklad letecká spoločnosť Olympic Airways zamestnávala dva razy viac ľudí, než potrebovala. Prebytok sa maskoval redukciou nalietaných hodín a nariadeniami, že pilot, ktorý letí do New Yorku, tam musí aj tri noci spať. Problém sa podarilo vyriešiť až obrovskými finančnými kompenzáciami. Štátny telekom bol na tom rovnako. Riaditeľ vyhlásil, že miesto 25 tisíc potrebuje len 12 tisíc zamestnancov, inak ho konkurencia zničí. lenže vláda nechcela vyhadzovať. Každému, kto súhlasil s odchodom dala 200 tisíc eur.
Čo na to Slovenský rozhlas? Síposová ma odkázala na nadriadených. Riaditeľka Centra spravodajstva Anna Sámelová mi odpísala, že podľa jej prešetrenia Síposová použila pri príprave diskutovanej časti komentáru viacero zdrojov, no nakoniec použila len jeden, a že k chybe došlo krátením textu. Pôvodne odovzdaný text totiž vraj obsahoval aj odkazy na rozhovor LN, ale pri následnom krátení vypadli tri sekcie, vrátane oboch s citáciou pôvodného zdroja. Sámelová píše:
Redaktorka Anna Siposova vaznu chybu urobila - bola nedosledna pri skracovani relacie, teda sa nezachovala dostatocne profesionalne. Ale to z nej nerobi nemoralnu zlodejku myslienok = plagiatorku. Ako vidno z dokazov v casovej suslednosti, jej povodny komentar opakovane uvadzal Lidove noviny ako hlavny informacny zdroj a samotny rozhovor ako „mimoriadne zaujimavy“. Ano, urobila chybu, ktora vo svojom dosledku viedla k zaveru neetickosti, porusila tym Statut programoveho pracovnika a spolupracovnika SRo (kodex etiky a profesionality v SRo). Svoju chybu si uvedomila, priznala, dostatocne preukazala, ze odvysielana verzia ZPKT je naozaj nestastnym a neprofesionalnym torzom jej povodneho komentara a je jej to luto. Za toto zlyhanie profesionality ponesie aj zodpovednost. Nie vsak za plagiatorstvo.
Sámelová mi zaslala aj kópie časti mailov respektíve súbor s pôvodným textom Síposovej. Ako dôkaz týchto udalostí to však posúdiť neviem. Ten pôvodný text komentára je vo Wordovskom dokumente, ktorý bol vytvorený len včera podvečer, pol dňa po zaslaní mojich otázok. Mail zase neukazuje, čo sa skutočne strihalo (pozri celú prvotnú reakciu Sámelovej).
Tak čo myslíte, plagiát či nie?
Update 10.3: Včera večer, krátko po publikovaní toho článku sa redaktorka Síposová v maili A.Sámelovej priznala, že si historku s krátením vymyslela, a žiadny pôvodný dlhší článok s citovaným zdrojom LN neexistoval. Ponúkla svoju výpoveď. Sámelová mi následne poskytla aj vlastnú reakciu:
Nočný mail od pani Anny Síposovej vysvetľuje mnohé a zároveň mnohé mení, vrátane môjho stanoviska k Vášmu podnetu na plagiátorstvo v zahranično-politickom komentári týždňa, ktoré som Vám poslala v pondelok večer. Bol to plagiát.
Redaktorka ponesie dvojnásobnú zodpovednosť: aj za plagiátorstvo, aj za klamanie pri prešetrovaní postupov prípravy a vysielania predmetného komentára. V oboch prípadoch hrubo porušila Štatút programového pracovníka a spolupracovníka SRo, Pracovný poriadok SRo, i samotný zákon o Slovenskom rozhlase.
...Veľmi sa Vám ospravedlňujem, že ste sa nechtiac stali divákom pre mňa absolútne nepochopiteľného zlyhania inak veľmi skúsenej a rozhľadenej Anky Síposovej. A celé dnešné predpoludnie riešim vnútornú dilemu, či ma viac naštvalo jej plagiátorstvo, alebo to otvorené klamstvo, že existovala „pôvodná verzia, ktorú sme skracovali a nechtiac sme vystrihli práve zazdrojovanie“.
...
Šéfredaktorovi Lidových novín Daliborovi Balšínkovi som poslala svoje ospravedlnenie, pretože cítim morálnu povinnosť dať do poriadku aspoň to, čo sa ešte reálne dá.
Daniel Kaiser, autor pôvodného rozhovoru v Lidových novinách, medzitým prijal ospravedlnenie Rozhlasu. Odkaz na jeho autorstvo už visí aj na webovej stránke, kde je článok A.Síposovej zverejnený. Podľa Sámelovej padne rozhodnutie o budúcnosti redaktorky v nasledujúcich dňoch.
Update 13.3: Pripájam rozhodnutie o treste pre redaktorku, ktoré mi zaslala Anna Sámelová:
Redaktorka Anna Síposová priznala vinu, ospravedlnila sa a dala výpoveď. Tú som však neprijala, pretože výpoveď je síce efektné a jednoduché riešenie, ja som ale zvažovala všetky aspekty kauzy. Prihliadala som teda aj na prax, skúsenosti a doterajšiu 15 ročnú redakčnú zodpovednosť Anny Síposovej, ako aj na skutočnosť, že jej odpustil autor článku p. Daniel Kaiser a šéfredaktor Lidových novín prijal moje ospravedlnenie za Slovenský rozhlas tiež s pochopením. Pripomínam, že keby sa Anka Síposová napokon sama nepriznala, že žiadna pôvodná neskrátená verzia komentára s priznaným zdrojom nikdy neexistovala, nebolo by možné jej plagiátorstvo dokázať.
Po zvážení všetkých relevantných skutočností som vyvodila zodpovednosť nielen voči redaktorke Anne Síposovej, ale aj voči (ne)zodpovednému pracovníkovi, ktorý klamstvo až do jej priznania kryl.
Obaja dostanú napomenutie v zmysle zákonníka práce za hrubé porušenie Štatútu programového pracovníka a spolupracovníka SRo, Pracovného poriadku SRo a Zákona o SRo a dostanú aj finančný trest.
Anna Síposová má navyše zákaz pripravovať, písať, redigovať, editovať a vysielať Zahranično-politický komentár týždňa do 1.7.2010, zákaz moderovať Rádiožurnál do 1.7.2010 a až do 1.7.2010 nedostane ani žiadne výkonnostné alebo motivačné odmeny.
Tento trest považujem za primerane tvrdý, pretože najväčší trest si svojím konaním pripravila Anka Síposová sama. Ale s tým sa už musí vyrovnať bez našej asistencie.
