Již od dětství jsem se toužil vzdělávat, stále toužím, ale mnohdy jdou občanům proti srsti ponižující koncesionářské poplatky televize a rozhlasu a jejich následné zvyšování.
Na druhou stranu mám možná štěstí, že jsem se tehdy nedostal na politologii.
Vzdělání rovná se v dnešní době co možná nejvíc akademických titulů. Televizi v obývacím pokoji mám téměř celoročně vypnutou. A tak se vzdělávám na počítači, také si někdy vyberu zajímavou knížku k přečtení.
Většinu času protvořím, starám se o zvířátka a rostliny. Dvacet let odstup od maturity, patnáct let od promoce. Chtěl jsem studovat ještě víc, vlastně získat co nejvíce akademických titulů před jménem a za jménem. Nebyla však k tomu příznivá konstelace, neboť se člověk podobá stromu, který zákonitě neroste do nebe, někdy jej osudově srazí v bouřce blesk.
A teď se vrátím k těm veřejnoprávním médiím - v kuchyni hraje rozhlas - občas jej poslouchám, ale mnohé dialogy jsou už trapné až zženštilé.
Co se týče televize, tak mám dilema, zda litovat, či nelitovat skoro celoročně vypnutou obrazovku. Určitě jsem u některých zajímavých pořadů zmeškal to vzdělávání, i když si jej samozřejmě mohu pustit na dostupném internetu, zároveň porovnávat prameny a zdroje vědění on-line. I bez zapnuté televize se nenudím, co se týče koníčků a zálib. I to málo v dobrém a přívětivém smyslu stačí k vítězství osvěty.
Často se zabývám otázkou veřejně diskutovanou, zda jsou veřejnoprávní média vyvážená anebo ne v našem státě.
Proč mám všude číst o zdražování všeho možného, válce a zase zdražování, či kriminalitě? Co však dělají negativní zprávy o našem státě a světě s lidmi? Nechci ani domýšlet, ale určitě to není pozitivní pro mezilidské vztahy!
Něco jsem zmeškal, něčeho, co jsem zmeškal lituji, něčeho zas nelituji, čas běží, ale opakování jistě musí býti matkou moudrosti v dnešní super-moderní době ohledně vzdělání a přívětivých hodnot z dílny dobra a osvěty.
Když už veřejnoprávní média, tak bez koncesionářských poplatků, a to s vyváženým obsahem. To je můj názor na řešení uvedené situace.
Václav Kovalčík, Zlín
