Písmo:
A-
|
A+
Ocitám se v přímořské riviéře, kde jest všeho, na co si jen vzpomeneme, dosti. Společenství lidí září, vzdělává se, též se vzájemně zná.
Jsou zde ženy a muži. Do jedné osmnáctileté krásky jsem se zamiloval, a ona do mě.
Tvoříme opravdu harmonické společenství, dokud nepřijde doba, kdy jsme stěhováni do uzavřeného podkrovního kláštera.
Rapidně se nám zhoršují životní podmínky, jídla a základních potřeb nedostatek, přesto žijeme všichni společně, a to až do nevyhnutelné blízké smrti.
Václav Kovalčík, Zlín
