Dondú volby
Ket ťa zloba hrdúsí,
ulef si, že gágaji a prdúsi.
S Pánem Bohem, idem od vás,
ublížil sem každému z vás...
To tu bylo, bude zase,
vidzeli sme v plnej „kráse“.
Nemjějme ich za pobudú,
šak byli tu a znova budú.
Ukradli nám, co sa dalo,
ňegdo vela, ňegdo málo.
Bačovali, šafárili,
moc sa pritem nepárali.
Opozičňí vlci mocňe vyli,
pozičňí to dobre skryli.
Pomály nám donde voleb čas,
kedy oonďá nás, znova, zas...
Volby! Volby!
Čovjek čudovat sa nevládze,
co sa šlohne v naší vládze.
Každý cosi na rováši,
za prachama sa zapráší.
Taký, oný kšeft za rohem,
ministr je preca Bohem.
Zneužitá moc a služba,
to je pro ňich prvňí túžba.
Ludé Boží, dost uš bylo,
aby sa nám lepší žilo.
NOVÉ VOLBY, LEPŠÍ LUDÉ,
na Slovensku snát to bude.
Kandidáťi
Chronickí sú kandidáťi,
kandidujú všadze, stále,
šeckým scu já hlas svúj dáťi,
nech sa cícá jak na bále.
Každý nech je poslanec
nač máme ty parlamenty,
náš poslanec máš žvanec
a zaplacíš alimenty.
Na stoličkách budeš sedzet,
na všeljakých zasedáňách,
nezasedneš WC, bidet,
zúčastňíš sa na daňách.
Kandidát je ludstva blaho,
v očách máme z ňeho vlaho.
Je najlepší a je best,
pro voliča velká čest.
Pred volbama
Pred volbama samá lož,
ty sa, volič, ty sa množ.
Pred volbama enem sluby,
nech sa lúbí, nech sa lúbí.
Pred volbama balíčky,
raduj sa múj maličký.
Pred volbama cenám strop,
zdražováňú vječný stop.
Žádný papír, lajstro, žádosť,
úradňík je samá radosť.
Šecko už je v počítači,
nech sa páči, nech sa páči.
Zlacňí benzín, nafta, plyn,
do potravin lacný klín.
O elektrike, škoda reči,
s púl zadara, tak í svjedčí.
Hmm, toto šecko do času,
do konca voleb halasu.
Potem zase normál dňi
a voličom sa rozedňí...
Predvolebňí sluby sa slubujú a predvolebňí blázňi sa radujú.
S tým nepújdu
S tým nepújdu, aňi s tým,
s ňím nevytvorím žádný tím.
Od teho sa dištancuju,
každý večer mává ruju.
Hen ten magor, tajtrlík,
napichel mňa na špalík.
U kresťana liberál,
desi stracil svatý grál.
Ten, co poščal, potem bral,
asi šašek, žádný král...
Ospjevoval drogy, chlast,
nech sa ide inde pást.
Ten má reggé brblavé,
nevíš pravé či lavé.
Slovák, Maďar v záprahu,
to jak dvera bes prahu.
Vlado zmizel, jaká vlasť,
gdo je enem, gdo náplasť?
Ostává mi neo smjer,
čižma, fangla, kríž a kvér.
Ostává mi oligarcha,
šak prachy nejsú žádná ťarcha.
Su úradňík, byrokrat,
štát mňa živí furt a krát.
V štáce tam je šecko moje,
nezapráhnú mňa za oje.
Tam je teplo bes víchrice,
závjetrí pro mnohé rice (cca plus mínus kosínus)...
Tak.
Ket sem išel volit, zrázu scelo sa mi dom ít.
Že keho „volí“ moja Marka, Palka, Ferka lebo Jarka?
