Písmo:
A-
|
A+
Diskusia
(0)
Gdosi sa stává vyvrhelem,
v nároďe našem skoro celém.
Neňi čudo, neňi ďivu,
srsť má takú jak prašivú.
Či vypelichaný kohút, zmoklá slépka,
nech neklepne nás z ňeho pepka!
Smrdutý to oposum,
pomátel sa z tolkých sum.
Asi také s „vúňú“ skunk,
značkuje si zrady punkt.
V politice úplavica, pijavica,
blednú z ňeho naše líca.
Stoky potkan, ropucha,
ucholárek do ucha.
Uštípaný komár, voš a blecha,
ze závisci jeho strecha.
Zavilý kojot, nad ňím sup,
drukuje mu enem hňup.
Šak donde ňaňho a kengur svorka,
nakope ho do rozporka.
dedo Pejo
