Náš čovjek a naši ludé,
odjakživa bylo, bude...
S čertem spolky,
volky, dolky, pjekné holky.
Každý pílku tahá chvílku,
prachy, zlato, velkú vilku.
Od teho sú volby v časi,
by stále další žili z krásy.
Kedy´s onehdá za socíku,
s rudú kňiškú šeci v šíku.
Predtým „Slováčiská“ luďáci,
čižmy, marš jak panáci.
Fčil sa kope za prašule,
učá v škole, school aj schule.
A tak rozhoduj sa čovjek náš,
kemu svúj hlas, dušu dáš.
Aby´s za tú krátkú éru,
bodák v riťi, gulku z kvéru?
Radši aby´s zbohatel,
moc, bohatstvo – bagatel!
dedo Pejo






