Tomáš Vodvářka
Dopis (povídka na neděli)
Ta noc nestála za nic. Ne, že by ty předchozí byly lepší, ale dařilo se mu občas usnout, byl za ty tři čtyři hodiny vděčný, ale to bývalo spíše výjimečně. Dneska nezabralo nic, ani diazepam s panákem
Ten, co věří v mezilidské vztahy jako základní kámen lidského bytí, vše ostatní je pomíjivé a jen s malou cenou..... Zoznam autorových rubrík: Nezaradené, Súkromné
Ta noc nestála za nic. Ne, že by ty předchozí byly lepší, ale dařilo se mu občas usnout, byl za ty tři čtyři hodiny vděčný, ale to bývalo spíše výjimečně. Dneska nezabralo nic, ani diazepam s panákem
V souvislosti s výtkami vůči Jaromíru Nohavicovi po přijetí medaile od V.V. Putina a vůči jeho spolupráci s StB je možná vhodné uvést některým čtenářům pár dat, jež snad otupí osten kritiky.
Před 80 lety v noci z 9.-10. listopadu 1938 v Německou hořely synagogy a z oken židovských obchodníků se sypaly střepy. Děsivá ouvertura šílenství trvající dalších 7 let. Zdá se však, že tak úplně neskončila.
Nikdy nebudu dávat příběhy z ordinace na blog, zněl můj závazek v úvodu blogování. Ale tenhle je jiný, výjimečný a snad mi protagonisté odpustí.
Nauč se smát, aniž bys plakal, říká jedno přísloví. Ke krásné neděli přidávám svým čtenářům několik dalších anekdot ze židovského prostředí. K šíření dále uděluji souhlas
Na základě zveřejněného nařízení Ministerstva financí ČR o nutnosti podání podrobných informací o průběhu svatebního dne pro účely Finanční správy ČR zasílám do vlastních rukou následující hlášení.
Koloval kdysi takový vtip. Rodilo se socialistické zdravotnictví a sešly se tři sudičky. Jedna řekla: budeš dostupné, druhá řekla: budeš bezplatné a třetí řekla: budeš odborné. Čtvrtou sudičku nepozvali a ta řekla:
I když zvíře v domě nemusí nutně znamenat němou tvář, je tento blog výlučně právě o fauně, která spolehlivě změní poklidné soužití v sérii karibských hurikánů.
Nauč se smát, aniž bys plakal, vece staré přísloví. Tak při pátku a šabatu zase několik židovských anekdot
Socialismus nebo smrt bylo oblíbené heslo kubánských zombie rodiny Castro. Zdá se, že dochází k jeho obecnému naplnění, ale docela jiným způsobem, než kubánští kluci původně zamýšleli.
Vypůjčil jsem si tento literární název označení spisovatelů počátku 20. století jako parafrázi na spoluobčany před 50 lety. I když by více sedělo označení jiné, zpravidla označující hodně zkaženou věc.
Nauč se smát, aniž bys plakal, říká jedno přísloví. Židovský humor odráží složitost historie vyvoleného národa. Přináším svým milým čtenářům další porcí oblíbených vtipů.
Dalo se to čekat a ani to tak dlouho netrvalo. Nějaký člověk si vybil svou frustraci vylepením papírků s textem, který hanobí zabité české vojáky.
Každý národ má své hrdiny, na které je právem pyšný. Pak jsou jiní, tak říkajíc z opačného konce mravní stupnice, které je třeba rovněž znát a nezapomínat na ně.
Jaroslav Novák napsal blog v reakci na odsouzení pana Jaroslava Staníka, který se vyslovil v opilosti pro likvidaci Židů, cikánů a homosexuálů zde/. Dle něj jde o průlomový rozsudek.
Dočkali jsme se. Už je to tady. Dlouho očekávané se stalo skutkem a je čas vyrazit s transparenty na náměstí českých měst a olepit nároží plakáty.
Biogerka Vladimíra Bošková napsala pojednání o zákonu o euthanasii v Lucembursku /zde/. Reaguji nikoli na její článek, který považuji za poctivý, ale na diskusi, kde jsem byl čtenáři žádán o vyjasnění svého negativního postoje.
Stejná jistota, že Země rotuje okolo Slunce si nezadá s tou, že tuto větu slyšel každý muž a každá žena, který žije aspoň jeden den v páru. Její význam je však mnohovrstevný.
Píšu blogy už 5 let. Občas o smutných věcech a smutných lidech. Dneska udělám výjimku a napíšu o třech nepatrných, kteří jsou solí této země.
Na přání jednoho z diskutérů si dovoluji poslat další řádku vtipů z židovského prostředí. Přeji příjemné počtení.