Tiež sa dozvedáme, že Menakureho pyramida bola postavená v dvoch fázach.
Keď začneme od začiatku - ako a kde vznikla myšlienka postaviť pyramídy? Kto bol jej iniciátorom?
Ta myšlenka vznikla na počátku doby Staré říše. Myšlenka stavby velké monumentální kamenné královské hrobky byla tak důležitá a přelomová, že se k ní Egypťané vraceli po staletí, respektive i po několika tisíci letech. Došlo k ní za doby vlády panovníka Necericheta. My ho ale spíše známe pod jménem Džoser.
Byla to ale myšlenka, která vznikala postupně, z mastaby, typu hrobky se skloněnými stěnami, který byl velice oblíbený v Ranědynastické době a v období Staré říše (v Raně dynastické době byl používán také pro stavbu královských hrobek). Původní mastaba se rozšiřováním změnila v neobvyklou stupňovitou strukturu. Ale i ta byla posléze přeměněna na čtyřstupňovou a posléze na šestistupňovou pyramidu. Bohužel nevíme, jaké konkrétní důvody vedly k této zásadní změně, byť můžeme uvažovat o tom, že stupňovitá pyramida mohla být považována za monumentální schodiště, které použil panovník při svém výstupu na nebesa, nebo mohla představovat prvotní pahorek z počátku světa.
Tradičně se za autora té myšlenky na stavbu pyramidy považuje architekt Imhotep. Jak přelomové toto řešení bylo, vidíme i na tom, že on byl v pozdějším období byl zbožštěn. Co je zajímavé, že ne v oblasti stavebnictví, ale lékařství. Ale vidíme, že tato monumentální pyramida, představovala důležitý přelom nejen ve vývoji staroegyptské architektury, ale i společnosti.
V súčasnosti existuje viacero teórií, aké metódy a spôsoby využívali Egypťania pri ich výstavbe. Ktorá z nich najviac vyčnieva, že je relevantná a zároveň najpravdepodobnejšia?
To je hodně těžká otázka, protože například jenom k Velké pyramidě panovníka Chufua v Gíze, což je největší pyramida v Egyptě, existuje přibližně 30 teorií její stavby. Ke každé z nich můžeme najít mnoho bodů pro a proti. Velký problém je, že nemáme k dispozici žádný autentický popis stavby pyramid. Přímo z doby faraonského Egypta neexistuje popis, jak to by byly pyramidy stavěny, tedy především jak bylo ono obrovské množství stavebních bloků dopraveno na místo svého určení v tělese pyramidy. Existují k tomuto tématu popisy z prvního tisícletí před Kristem, nejstarší z nich je od Hérodota. Byli to antičtí autoři, kdo zaznamenali to, co se o té stavbě říkalo. Musíme si ale uvědomit, že tyto záznamy prováděli v době o více 2000 let mladší, než kdy byly ty pyramidy stavěny. V jejich případě si proto musíme uvědomit obrovský časový filtr v otázce toho, co se v nich o stavbě uvádí. Archeologický výzkum ohledně této otázky mnoho informací nepřinesl.
Z převládajících teorií je v egyptologické literatuře nejvíce traktovaná teorie spirálovité rampy, která měla obkružovat jednotlivé stěny pyramidy a zároveň stoupat vzhůru. Tato teorie má ale různé technické a logistické problémy, které není schopná řešit.
Podle mého názoru, byly pyramidy stavěny kombinací několika způsobů. Předpokládám, že zpočátku byly stavěny pomocí více stavebních ramp, které svíraly se stěnami příští pyramidy pravý úhel. Šlo o inženýrsky nejjednodušší způsob, který umožnil rychle dopravit velké množství stavebních bloků do nižších částí jádra pyramidy, kde bylo potřeba nejvíce bloků.
Předpokládám, že posléze byly používány další způsoby dopravy stavebních bloků, například spirálovitá rampa, případně ještě zkombinovaná s rampami, které byly postaveny uvnitř tohoto jádra pyramidy. Antičtí autoři často zmiňují jakési dřevěné stroje, ale jejich použití nebylo doloženo.
Velkou výzvou byly samozřejmě velké žulové bloky, které ve Velké pyramidě tvořily stropní konstrukci, nad pohřební komorou. Vzhledem k faktu, že byla konstruována poměrně vysoko ve zdivu jádra pyramidy, bylo nutné je do úrovně dopravit. Bohužel, nemáme ještě přesné odpovědi na otázky, které se tohoto problému týkají.
Koľko je pravdy na tom, že na výstavbe pyramíd pracovali otroci?
Tento postulát, se traktuje už mnoho desetiletí. Není doložený. Jak už se zmiňoval, tak bylo nutné dopravit na staveniště, na stavbu pyramidy, velký objem zdiva. Existenci otroků nemáme ve starověkém Egyptě, respektive v době stavitelů pyramid, doloženou. Zdá se, že na těžkou práci na dopravu zdiva byly využívány síly zemědělců v rámci roboty. Myslím teď té roboty ne v tom slovenském slova smyslu, tedy roboty, jak známe třeba od nás, ze středověku, respektive raného novověku z oblasti Evropy, tedy povinné práce. Tyto práce byly dělány v tomto případě pro stát, u nás až do novověku pro panskou vrchnost.
A tito lidé, kteří nemohli pracovat na svých políčkách během každoročních nilských záplav, pracovali na stavbě pyramid, především se zapojovali do dopravy stavebního kamene. Ještě si musíme uvědomit jednu věc, že největší část objemů zdiva na stavbu pyramid byla těžena přímo v okolí stavenišť, v lokálních lomech.
Bylo ale také potřebné dovážet kvalitní bílý vápenec na obložení pyramid a dalších součástí pyramidových komplexů, z východního břehu. Pyramidy přitom vyrůstaly na západním břehu Nilu. Vápenec bylo nutné dovážet na nákladních lodích z východního břehu Nilu na západní.
Tak právě i v rámci těchto prací byly využívány, jak předpokládáme, právě ti obyčejní obyvatelé, zemědělci, především z memfidské oblasti. Práce na samotném staveništi pyramidy probíhaly po celý rok. Ty již prováděli i specializovaní řemeslníci, byly tam stavební dílny. Celkový počet dělníků a řemeslníků byl znásoben právě v obdobích nilských záplav.
Jinak si musíme uvědomit, že stavba pyramid byla naprosto prioritní pro celou zemi, takže se na stavbě pyramid soustřeďovaly síly z celé země. To je důležité zdůraznit.
Menkaureho pyramída sa nachádza v tej istej lokalite ako Chufuova alebo Cheopsova pyramída a Rachefova pyramída. Má však zaujímavé vnútorné priestory. Čo v nich nájdeme?
Mluvíme o Gíze, jde o naprosto nejznámější pyramidovou lokalitu. Chufuova pyramida je největší a stejně jako Rachefova pocházejí z první poloviny 4. dynastie. Gíza v té době byla královským pohřebištěm. Chufuova pyramida byla původně nejvyšší pyramidou. Dnes již není, protože bylo v minulosti zloději kamene „ukradeno“ nejvyšších 10 metrů stavby.
Rachefova pyramida je známá i díky tomu, že je na ní dochovaná „čepička“jejího obložení v prostoru její špičky, i proto se dnes jeví jako nejvyšší v Gíze.
Co se týče Menkaureovy pyramidy, která je nejmenší z gízských pyramid, ta je zajímavá z toho hlediska, že byla stavěna během dvou stavebních fází, takže tam vidíme v jejích vnitřních prostorech i doklady těchto stavebních fází. Je zajímavé, že má dvě úrovně vnitřních prostorů.Jednak předsíň, která byla původní pohřební komorou a v její podlaze je sestupná chodba, která vede do spodnější části, kde je samotná pohřební komora. Ta je ještě doplněná o skladištní prostor s nikami, výklenky, které jsou hřebenovitě uspořádané. To je typické pro několik královských hrobek, které byly postaveny na konci 4. dynastie. Takže i z tohoto hlediska je to zajímavá stavba.
Je pozoruhodná i z toho hlediska, že také nejspodnější část obložení byla postavena z žulových bloků (vyšší části obložení vnějších stěn pyramidy bylo sestaveno již tradičně z bloků bílého kvalitního vápence). Na této části obložení nacházíme důkazy toho, že obložení bylo vyhlazováno až na samotném konci stavby.
Zároveň můžeme doložit to, že obložení nebylo dokončeno. Menkaure evidentně zemřel předčasně, před dokončením svého pyramidového komplexu. To dokládá nejenom samotná pyramida, a i další části tohoto komplexu, které byly dokončovány až za vlády následujícího panovníka.
Pri výstavbe boli využité žulové bloky vážiace 2,5 tony. Hoci neboli použité klince a iné podporné materiály, aby dokázali stáť, stoja vďaka jedinečnej architektúre ako takej. Je možné niečo také v súčasnosti vysvetliť? Ako to ľudia v tej dobe dokázali bez našich súčasných technológií?
Především je nutné zdůraznit, že žula je tvrdý materiál, takže její opracování je velmi náročné. Proto byla snaha opracovávat žulové bloky spíše v nejnutnějším rozsahu. Často je opracovali na místě stavby tak, aby se navzájem do sebe zaklesly, aby se zlepšila stabilita zdiva postaveného z těchto bloků. Můžeme to doložit třeba v případě toho Rachefova pyramidového komplexu, přesněji v jeho údolnímu chrámu. Podobně mohly být opracovány i vápencové bloky. Je to typický přístup, typická část stavební technologie právě doby Staré říše. Později už úplně nefunguje, ale pro doby Staré říše ji můžeme doložit velmi dobře.
Je známych 118 pyramíd v Egypte. Niektoré z nich slúžili ako hrobky. Aké boli ďalšie využitia ostatných pyramíd?
Ten počet se uvádí mezi 110 a 120 pyramidami. Do něj počítáme nejen velké královské pyramidy – šlo přitom o obrovité nástavby nad pohřebními komorami, kde byly uloženy ostatky panovníků i s jejich pohřební výbavou. Pyramidy byly také stavěny pro, jak předpokládáme, matky králů. Tyto pyramidy královen, mají samozřejmě menší rozměry, stejně tak komplexy, jejichž byly hlavní součástí. Pyramidovým komplexům královen také chyběly, oproti královským komplexům, některé části, například údolní chrámy a vzestupné cesty.
V rámci královských pyramidových komplexů existují i takzvané satelitní pyramidy, které nebyly používány ke skutečným pohřbům, jejich přesná funkce není vzhledem k neexistenci písemných dokladů známá. Je ale možné, že satelitní pyramida sloužila jako virtuální hrobka jedné z panovníkových duchovních podstat, „dvojníka“ ka (s nímž se často setkáváme při luštěním křížovek). Jak jsem už zmínil, teorií k využití satelitních pyramid je ale více. Ještě bych zmínil, že je většinou najdeme poblíž jihovýchodního rohu královských, respektive od jisté doby i královniných pyramid.
V pozdějším období, v době Nové říše, když byly budovány skalní hrobky v Údolí králů v oblasti dnešního Luxoru,už byla pyramida coby tvar hrobky „volný“. Proto bylo možné, aby lidé nekrálovského původu vztyčovali nad svými hrobkami malé pyramidy. Takže i proto můžeme dojít k onomu poměrně vysokému počtu pyramid, které se objevovaly v různém kontextu.
Pyramidy boli stavané v komplexoch. Z čoho všetkého sa tie komplexy ako také skladali?
Pyramidové komplexy se skládaly z mnoha dalších částí, pyramidy byly jen jednou, byť nejdůležitější, z jejích částí. Už nejstarší Džoserova Stupňovitá pyramida byla součástí rozlehlého komplexu ohrazeného vysokou ohradní zdí. Na počátku 4. dynastie se ustálilo schéma pyramidového komplexu. Ten byl východo-západně orientován, tedy podél cesty, již procházelo slunce se svou družinou bohů, z nichž jedním z nich byl i panovník, po obloze od východu na západ. Panovníci v 4., 5. a 6. dynastie se totiž velmi úzce vztahovali k slunečnímu bohovi. Dokonce se v královské titulatuře nejpozději od počátku 5. dynastie nechávali označovat za syny slunečního boha Rea. Součástí jejich jmen bylo často Reovo jméno. Vidíme tak stoupající vliv slunečního kultu, který svůj vrchol zažíval během 5. dynastie, kdy šest panovníků nechalo postavit sluneční chrámy, které byly zároveň úzce propojeny s královským zádušním kultem.
V rámci pyramidového komplexu se nejdále na východ a nejníže, na okraji údolní nilské nivy, nacházel momentální vstup, brána do celého komplexu, dnes nazývaný údolní chrám, který byl spojen se zádušním, pyramidovým chrámem vzestupnou cestou. Ta byla nejdříve otevřená, posléze ji představovala krytá chodba umístěná na vysokém náspu, jejíž boční stěny zdobila reliéfní výzdoba. Pomocí vzestupné cesty se vstupovalo do zádušního chrámu, který stál u úpatí východní stěny pyramidy.
V zádušním chrámu probíhaly obřady, které se týkaly zádušního kultu panovníka. V západní části chrámu byla obětní kaple, kde probíhal každodenní zádušní kult za panovníka. V zádušním chrámu se nacházely i sklady, kde byly skladovány obětiny a rituální náčiní. Součástí zádušních chrámů byly i sloupové, respektive pilířové otevřené dvory a další důležité kultovní prostory.
Nejdále na západ byla pyramida, kam bylo v pohřební komoře přineseno během pohřebního obřadu mumifikovaného panovníka. To bylo uloženo do kamenného sarkofágu a pohřební komora byla vyplněna pohřební výbavou. Pak byl vstup uzavřen pomocí padacích kamenů a přístupová chodba, která v této době, v době Staré říše, vždy směřovala k severu vyplněna kamennými bloky. Vstup do přístupové chodby byl zapečetěn v rámci obložení pyramidy. Bylo to uděláno tak, aby panovníkův klid nikdo nemohl rušit. Pak už se do pyramidy nevstupovalo. Pozornost se pak soustřeďovala na to zádušní chrám, kde probíhal zádušní kult.
Pyramídy a komplex pyramíd slúžili ako slnečné hodiny, hrobky, náboženské a obradnémiesta a na znovuzrodenie faraóna. Egypťania taktiež verili vo viacerých bohov, napr. Ra, Sutech, Hathor alebo boh mumifikácie Anup. Slúžili komplexy pyramída obetiská? Aké mali ďalšie účely využitia?
Jak už jsem říkal, kromě samotné pohřební funkce pyramid a pyramidových komplexů, tak ještě jednou zdůrazním právě obětní funkci, protože to bylo velice důležité, aby byl zajištěn věčný život panovníkovy duše na onom světě. Panovník tam měl spoustu různých důležitých povinností, takže bylo důležité zajistit jeho věčný život na onom světě. Co se týče slunečních hodin, tak tam bych byl opatrný v rámci té interpretace. Nemáme tento postup doložen.
Sledování stínu zaraženého kůlu bylo ale evidentně důležité v rámci plánování a přesné orientace pyramid vůči světovým stranám.
Panovník byl jediným bohem žijícím na zemi, proto se ve výzdobě pyramidových komplexů často objevuje i s jinými božstvy, například Sachmety. Ve zmíněných slunečních chrámech hráli kromě boha Rea důležitou úlohu i jeho božská manželka Hathora a další božstva. V Textech pyramid, s nimiž se setkáváme na stěnách vnitřních prostor pyramid od konce 5. dynastie hraje důležitou úlohu Usir, který právě v době 5. dynastie začal hrát velmi důležitou úlohu v zásvětních záležitostech panovníků i osob nekrálovského původu.
V súčasnej filmovej a seriálovej kultúre sú pyramídy jedna z obľúbených tém. Sú využité napríklad vo filmoch Múmia, Pyramída, Bohovia Egypta, Transformers a Hviezdna brána. Zároveň ich tvorcovia využili v seriáli Hviezdna brána. Nakoľko presne je zobrazená tematika pyramíd v uvedených dielach?
Je to vlastně velmi proměnlivé. Vždy si autoři těchto děl si berou něco z té egyptské kultury. Jako egyptolog se to snažím brát s velkým náhledem. Ale třeba ve Hvězdné bráně, tedy v tom původním filmu, ne v televizním seriálu, jsem ocenil, že v něm některé postavy v hovoru používají staroegyptštinu. Ty postavy používají jazyk v podobě přepisu, který používáme v egyptologii v současné době. Já si teď bohužel nevzpomenu, kdo z amerických kolegů se na přípravě tohoto filmu se podílel, ale jeho jméno bylo zmíněno v titulcích. Líbilo se mi, že ta snaha o to přenesení atmosféry, přenesení egyptských reálií byla v případě Hvězdné brány poměrně velká. V jiných případech tomu však není, někdy jsou mi ty ukazované „reálie“ až směšné.Můžu zmínit zobrazování Egypta a jeho krajiny, to, jak jsou do nilské krajiny umístěné stavby, jak ty stavby vypadají, atd.
Ještě bych snad chtěl zmínit jednu věc. Nelíbí se mi jedna věc, tedy že se obecně hledají a vytváří nové a nové záhady ohledně starověkého Egypta. Přitom není zapotřebí si něco vymýšlet. To, co máme doloženo o vývoji Egypta a jeho společnosti,je dostatečně zajímavé a tajuplné.
Istou oblasťou tém sú konšpiračné teórie o pyramídach. Medzi nimi sú napríklad tie, že ich postavili mimozemšťania, využitie v súčasnosti stratených technológií počas výstavby alebo mali slúžiť ako energetické zdroje. Aký je váš na názor na konšpiračné teórie o pyramídach? A na základe čoho predpokladáte že ide o výmysly a nezmysly?
Správně, opravdu jde o výmysly a nesmysly. Jak už jsem zmínil před chvílí, opravdu nepotřebujeme ozvláštňovat nějakými dalšími novými teoriemi to, co o pyramidách o starověkém Egyptě víme.
Jedna z těchto teorií se týká mimozemšťanů, nebo stavby pyramid z umělého kamene. Máme vědecky doloženo, že kámen, z něhož jsou pyramidy postaveny, tak je starý desítky milionů let. Geologická stavba Egypta, přesněji memfidské oblasti, kde pyramidy vznikaly, je velice dobře prostudována. A určitě bychom, kdyby tam byl nějaký vnější vliv, tak bychom to určitě poznali.
Takže pokud se vrátíme ke údajné stavbě z umělého kamene – autoři se neustále točí na tom, že v memfidské oblasti se často vyskytuje numulitický vápenec; bloky z něj se objevují v tamějších starověkých stavbách. Tento typ vápence zachovává dobře viditelné ulity měkkýšů, které klesly na dno pravěkých moří a spolu s odumřelými korály vytvořili tento materiál. Trochu se podobá našemu betonu, a tito vyznavači záhad prostě mají pocit, že to je ten umělý kámen.
Co se týče těch mimozemšťanů... Není to doloženo. My můžeme třeba na základě takzvaných stavebních nápisů a stavebních značek sledovat vývoj stavby pyramid. Víme, že to Egypťané byly schopni udělat. Známe prostě tituly osob, které měly na starosti těžbu kamene, organizaci práce, tituly řemeslníků.
K tomu byly v roce 2013 byly objeveny fragmenty zápisky velitele pracovní skupiny(a mnoho dalších typů dokumentů). Jsou to papyry z Vádí Džarfna břehu Rudého moře, které přesně dokumentují, krom jiného, logistiku stavby Chufuovy pyramidy. Takže i to je důkaz, že pyramidy nebyly stavěny mimozemšťany. Jsou to prostě nesmysly, které se stále v médiích bohužel neustále objevují.
Čo najčastejšie zaujíma vykrádačov pri vstupe do pyramíd už od minulosti?
Tak v případě pyramid, jak už jsme dobře zmínili, po jeho smrti bylo nutné panovníka vybavit vším potřebným. To byla jedna ze základních podmínek blaženého věčného života zesnulého na onom světě, kromě zachování těla (proto se těla zesnulých mumifikovala) a zachování jména (proto se jak v královských, tak i nekrálovských hrobkách objevuje jméno a tituly zesnulého). Pro vykradače pyramid, nyní pro vykradače hrobů, je a byla pohřební výbava tím nejdůležitějším bodem zájmu, proč se do dneška vylupují hrobky. Proto je objev kompletní pohřební výbavy spíše výjimečný.
Ještě výjimečnější to je v případě královských pohřbů. Pohřební královská výbava, která se dochovala v úplnosti, pochází ze slavné Tutanchamonovy hrobky (byť víme, že panovníkova hrobka byla cílem zlodějů nedlouho po pohřbu, ale hrobka byla znovu zapečetěna) nebo z některých hrobek panovníků 21. dynastie z Tanidy v nilské deltě. V Tutanchamonově pohřební výbavě vidíme velké množství zlata (především slavnou zlatou masku), šperků, nádherně provedených předmětů z alabastru, bohatě zdobený nábytek (zmiňme tu slavný trůn), bojové vozy, zbraně a mnoha dalších předmětů. Právě bohatost pohřební výbavy v této hrobce dokládá, že byla jedním z hlavních tahounů, pokud můžeme takhle říct, vykradačů hrobek.
Vykrádači se často soustředili na vytažení mumifikovaného těla zesnulého ze sarkofágu, případně rakve, a roztrhání obinadel. Hledali mezi vrstvami lněných látek různé ochranné amulety, nebo zlaté náprstky, které byly používány na prstech rukou.
Takže to byl hlavní důvod, proč byly hrobky vykrádány. V případě pyramid už od konce Staré říše, takže po kolapsu tady centrální státní správy, byly pyramidy vykrádány. To máme doloženo na základě archeologických výzkumů v prostoru pyramid. Pak k tomu docházelo znovu a znovu. Dokonce z doby Nové říše máme záznamy z jednání s vykrádači hrobek z oblasti Západních Théb. V dobách arabského středověku bylo vykrádání pyramid součástí státního rozpočtu.
Zároveň sú pyramídy populárne medzi návštevníkmi. Čím a prečo ich pyramídy lákajú?
Jedna věc je to, že Egypt je součástí biblických příběhů, jak ve Starém, tak v Novém zákoně. Je tady dlouhá tradice zájmu o Egypt. Už od starověku Řekové, Římane, kteří do Egypta cestovali, se zajímali o egyptské dějiny a kulturu.
Tento zájem se pak přelil do doby křesťanského středověku. Pak s dobou humanistickou dochází k dalšímu rozvoji zájmu, který byl dále podnícen v době po Napoleonově výpravě do Egypta na konci 18. století. Asi víte, že kromě vojenské části mělo Napolenův výsadek i vědeckou část. I když vojenská výprava nebyla úspěšná, tak vědecká byla naopak velmi úspěšná. Vědci zaznamenávali vše, co kolem sebe viděli – krajinu, přírodniny, věnovali se etnografickým pozorováním a zaznamenání starověkých i středověkých památek a jejich výzdoby. Výsledkem tohoto snažení byla kompletace monumentálního díla, Popisu Egypta, který velmi ovlivnil kulturu a architekturu 19. století. Velký vliv měly velké archeologické objevy ke konci 19. století. Následně objev nevykradené Tutanchamonovy hrobky ve 20. letech 20. století znovu obnovily zájem o starověký Egypt.
Už v 18. a především v 19. století se v evropských zámeckých parcích stavěly různé stavby, ovlivněné staroegyptskou architekturou, například v podobě egyptských chrámků. Nemusím mluvit také o tom, že velmi oblíbené byly třeba obelisky, jako různé pomníky, ale byly vztyčovány na důležitých křižovatkách.
Právě k tomu dávají dneska právě biblické příběhy a zároveň i ty v rámci popkultury ty nejrůznější odkazy. Z toho dneska je to pro lidi důležité.
Ještě je zapotřebí zmínit, že starověký Egypt je jedním ze čtyř sloupů, na nichž stojí naše euro-americká civilizace. I jen z tohoto důvodu je studium starověkého Egypta důležité i pro současnou společnost a myslím si, že lidé si to uvědomují.
Je niečo ďalšie, čo chcete odkázať čitatelom?
Myslím, že bych zopakoval to, že nehledejme v historii záhady a tajemství, která tam nejsou. Nevytvářejme si další teorie. Myslím si, že to je zbytečné, že to zamlžuje konkrétní obraz té které historické civilizace. Je škoda, že někteří lidé se tím nechávají až tak ovlivnit. Není to potřebné.
Takže myslím, že je důležité ke starověkému Egyptu přistupovat střízlivě. Odmění vás skvělými věcmi a zajímavými informacemi nejen o vývoji staroegyptské společnosti, ale i o lidské civilizace jako celku.
