Aj preto, že na slovenské pomery sedí opis reality snáď ešte viac, ako na tie české.
Návrh znie asi takto:
"Zrušme Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo školství je instituce ze své logiky politická. (...) V čem je ale problém. Jako u každého ministerstva stojí v jeho čele ministr. Ministr je člověk, který své agendě zpravidla vůbec nerozumí, ale byl včas na správném místě. Ministr to má také složité. Pokud nechá svůj rezort „běžet“, bude napadán opozicí, že nic nedělá, kmotři ostrouhají, neb nejsou zakázky, a tak rychle doministruje. Druhá varianta je rychle vykázat činnost a tím obhájit jednak existenci svého úřadu a jednak navýšení rozpočtu.
Všechny státní instituce neustále vykazují činnost, a tak chrlí legislativní zmetky, které jsou následně upravovány jinými zmetky a tak pořád dokola. Je fuk, jestli mluvíme o Parlamentu, Senátu nebo o nějakém úřadu. Ve státních institucích jsou zhusta zaměstnáni lidé, kteří by se jinde neuživili. A kvalita jejich výtvorů tomu odpovídá.
Na to, že životnost zákona či vyhlášky je zpravidla otázkou roku, dvou, jsme si již zvykli. Nicméně katastrofální je tento přístup ve školsví, které se pohybuje ve tří-, čtyř-, šesti-, osmi- a devítiletých cyklech. Než průměrný člověk absolvuje jenom základní školu, zažije (v ideálním případě) tři ministry školství, kteří mají často velmi rozdílné koncepce. (...)
Školství je zkrátka běh na dlouhou trať. Je třeba jasně stanovit priority a počkat, jestli se změny osvědčí, což ale logicky přesahuje životnost jednoho či dvou ministrů. A jsme u kamene úrazu, protože každý musí dělat „něco“, aby to jako bylo vidět. A tak banda úředníků a teoretiků, co byli ve škole naposledy jako žáci a nikdy neučili, realizuje své vlhké sny formou vyhlášek a nařízení, která kromě toho, že systematicky ničí kdysi vyhlášený a funkční školský systém, nejsou k ničemu.
Pro začátek proto navrhuji zrušit Ministerstvo školství a na ně navázané organizace. Vím, je to utopie, ale divili byste se, jak by školy začaly normálně fungovat..."
(koniec citátu)
Tieto postrehy sedia na slovenskú realitu ako uliate.
Autor má v mnohom pravdu, bohužiaľ aj v tej poznámke o utopii.
