Klobouček bílý, kostýmek taky
Vešla do řady se dvěma vaky.
Trošku se vrtí, hezká je moc
Snad by se nepřela pro jednu noc.
Stále se ošívá, co trápí jí asi?
Přemýšlím tuze, když promne si vlasy.
Snad bych jí měl vzít aspoň tu vázu,
Už se k ní nakloním, když tu zrazu...
Slabé zvlnění, pak náhlej zvuk,
Ozve se zpod sukně najednou „Puk!“.
Dámička zbledne, těkají oči
Pak na mě znezrady pohled ztočí.
„Promiňte paní, nechtěl jsem a tady....“
Zvrtne se, namíří na mě své vnady.
Tvář i zrak jí rudě plane
„To ste si teda dovolil, pane!“
Zvrtne se na špičce a už pádí,
To bych vám přál vidět, kamarádi.
Gentleman prostě jen chtěl jsem být
Kdo vědel že je v ní nevděk skryt.
Lidé koukají na celou scénku
Co mělo skryto být odrazu je venku.
A co ta dáma, co pomoh´ jsem jí rád?
Zůstal po ní jenom ten smrad.
J
PS: Ospravedlňujem sa všetkým, ktorí sú v češtine lepší ako ja, za gramatiku
