Jack Torrence, tak trochu spisovateľ, tak trochu angličtinár, tak trochu alkoholik. Potrebuje zmenu a tak prijme prácu správcu hotela a na zimné obdobie sa aj so ženou Wendy a synom Dannym nasťahujú do prekrásneho Overlooku. Ako sľubuje aj zadná strana knihy, začiatok ako z idylického príbehu, šťastná to rodinka, uviazne na zimu v horách v Colorade. Aj ja chceeeem!!!
Ale to by samozrejme nebol Stephen King, keby román nemal aj kvalitne hororovú zápletku. Takže Danny je samozrejme výnimočný. Má "osvietenie", ako to pomenoval hotelový kuchár Dick, ktorý zhruba vie, o čo ide. Danny vie čítať myšlienky a vidí aj ostatným skryté skutočnosti. Až v Overlooku začne vídať aj dovtedy mŕtve veci, ktoré však v jeho očiach ožívajú. Je akýmsi kľúčom medzi ich svetom a tým "naším".
Nebudem prezrádzať všetko, prečítajte si knihu sami, vrelo odporúčam. King aj vás prinúti premýšľať o tom, či sa kríky okolo ktorých práve kráčate náhodou nezačnú hýbať a útočiť na vás (pričom sa ale vždy hýbu vtedy, keď sa na ne nepozeráte, úplne ako tá ninja mačka , ktorú som nedávno zhliadla na tyrúre), a či sa v kúpeľni za sprchovým závesom náhodou nenachádza mŕtvola, ktorá by vás chcela zaškrtiť.
Najhoršie je, že sa pred strašidlami nedá ujsť. Len si predstavte, že by ste prebodli svojho manžela a on by vám len povedal: "Ty svině. Tys mě zabila."
"Jeho hra na agenta se zhroutila a on si najednou nervózně uvědomil, že je téměř uzavřený v pevné betonové skruži. Slyšel vlastní dech, vlhký, rychlý a dutě se rozléhající. Byl pod sněhem a světlo z díry, kterou se prohrabal, sem sotva doléhalo. Najednou chtěl nejvíc ze všeho být zpátky na sluníčku, najednou si vzpomněl, že tatínek s maminkou spí a nevědí, kde je, že kdyby se propadla díra, kterou vyhrabal, byl by v pasti. Overlook je prostě neměl rád.
Danny se s určitými obtížemi obrátil a plazil se zpátky betonovou skruží, až mu sněžnice vzadu klapaly. Pod dlaněmi mu šustily pozdně podzimní mrtvé osikové listy. Právě když dolezl na konec, kam pronikalo shora chladné světlo, utrhl se kus sněhu, který mu vrhl do tváře sněhovou spršku a ucpal otvor, jímž sem proklouzl. Danny se ocitl ve tmě.
Dech se mu zastavil uprostřed výdechu. Téměř umrtvující hrůza se mu rozlila v žilách. Ano. Ano. Něco tu s ním bylo, nějaká příšerná věc z Overlooku, která čekala právě na takovouhle příležitost. Možná nějaký obrovský pavouk, který zůstal pod spadaným listím, nebo krysa... nebo možná mrtvola nějakého malého dítěte, které umřelo tady na hřišti. Stalo se to někdy? Ano, pomyslel si, je to možné. Vzpomněl si na ženu ve vaně. Na krev a kousky mozku na zdi prezidentského apartmá. Představoval si nějaké malé dítě, které si rozbilo hlavu při pádu z prolézačky nebo z houpačky, jak k němu leze ve tmě, šklebí se a hledá někoho, s kým by si mohlo hrát na hřišti věčnosti. Napořád. Slyšel, jak se k němu něco blíží.
Slyšel, jak na vzdáleném konci šustí něco v listí, jak k němu to něco leze po kolenou. Každou chvilku ucítí na kotníku chladnou ruku - "
