A co na to matky?
Mladé ženy považují těhotenství a porod za osobní prožitek, který by měl být co nejlepší, bez traumat a hádek s ošetřujícícm personálem a mluví o špatné zkušenosti s klinikami. O problémech mezi maminkami a zdravotnickým personálem se hovořilo už za socialismu. Je to hluboce intimní zážitek, provázený bolestí a následně i štěstím ze zdravě narozeného dítěte, u kterého, jak si možná mnohá maminka myslí, by neměli být cizí lidé, ale vlastní, tedy ti, kteří soucítí a také se těší. Já to plně chápu, i když nesouhlasím s tím, aby v tak riskantní situaci, kterou je každý porod a kde jde o velká rizika pro život, nebyl zapojen zkušený zdravotnický personál, který, pokud je dobře veden a připraven, dokáže vést bezpečně průběh porodu, i když i v takové sestavě se může stát něco osudového. Avšak čím dál více žen tuto otázku podceňuje v zájmu samotného prožitku a přivedení dítěte na svět do milujícího rodinného prostředí a dokonce i v přítomnosti otce dítěte který může být tím zážitkem však nepříjemně zasažen. Myslím, že mu naprosto stačí , když zažívá společně se ženou těhotenství, všechny ty stavy a změny a když se o ni stará. Tím se může velmi významně prohloubit i vztah a je to dobrou přípravou k budoucímu rodičovství. Pokud ovšem sám muž nechce být přítomen porodu, neměl by být k tomu donucován. Ale naopak, pokud projeví touhu být na mateřské dovolené, pokud žen dokáže svými příjmy rodinu uživit, pak má zelenou. Děti si mají od malička zvykat na svého otce a zažívat s ním co nejvíce společných chvil. Oni jsou tátové svými přístupy k výchově někdy mnohem zábavnější, než matky!
Informovanost o těhotenství a porodu
V rámci toho, že je všechno na rozhodnutí rodiny, pokud to zákony umožňují, zda bude žena rodit doma či v nemocnici, je třeba, aby byla důsledně o rizicích informována a dokázala se rozhodnout, zda rizika domácího porodu unese anebo se raději svěří do péče zdravotnického zařízení, kde je riziko téměř eliminováno dostupným zařízením i lékařsky vzdělaného personálu. Ženy by měly však už od počátku těhotenství dodržovat pravidelný režim, který by prospíval jim i dítěti a je záhodno mít k ruce publikaci, která vede ženy od počátku těhotenství až po první měsíce péče o novorozence. K takové přípravě však by měla mít dost času ještě před zamýšleným těhotenstvím a třeba i znát možná genetická rizika, kterými může dítě trpět. A to je tak všechno, co může udělat, protože potom už v rodině roste nová osobnost, která může udivovat svými schopnostmi a zájmy, nadáním a temperamentem.
Porodit nového človíčka je štěstí
Jsem budoucí babička, a tak sleduji tyto trendy s nadějí a zároveň i znepokojením. Moje dítě se narodilo v libyjské státní nemocnici, protože díky válečným událostem nebylo možné odletět do Čech anebo rodiče do Libyje. A já i můj manžel jsme to tedy prožívali sami a krásně. Vymýšleli jsme si všelijaké procházky kolem nádherného moře, chodili se koupat a dbali o stravu, aby se nám náš syn narodil zdravý. V den, kdy to nastalo, mne odvezl do nemocnice. Okamžitě se mne tam ujali, velmi laskavě se mnou zacházeli a představili mi mou porodní asistentku, která pocházela ze Srbska. Nemocnice byla totiž obsazena mezinárodním personálem. Všechno proběhlo v klidu, byla jsem velmi šťastná jak z narození dítěte, tak i potom, když jsme s manželem prožívali první dny péče o něho a oba jsme se moc báli ho koupat. Naštěstí se nás ujal lékař, pocházející z Indie, ke kterému jsme měli bezmeznou důvěru, a ta se vyplatila. Onehdy jsem si vyprávěla se svou snachou o porodu a vycítila jsem, že má obavy. Vyprávěla jsem ji svůj příběh, nikoliv o bolesti, ale o velké radosti a štěstí, v kterém se nepříjemné bolesti naprosto rozplývají. A myslím, že si s ní budu vyprávět ještě dál o tom, jak je to krásný a neopakovatelný zážitek darovat světu člověka, nemyslet na rizika a bolesti, ale být dobře připravena se se vším poprat.
Budoucí rodiče by měli být plně připraveni na péči o dítě
Podle mého názoru, pokud není avizován porod rizikový, by měli budoucí rodiče prožívat těhotenství v těšení se na dítě, nemalovat si čerty na zeď a připravit se na porod a hlavně na následnou péči, která je daleko složitější, než porod sám. A to chce opravdu trpělivost a znalosti, které se pak vždycky vyplatí. Dítě, to je květ života a také hlavní hrdina celého příběhu. Nemám pravdu?
