Žbirka a Biely kvet není jen vzpomínka
Od mládí poslouchám Žbirku. Teď nedávno hráli v rádiu jeho Biely kvet a já jsem se zaposlouchala do slov. V jeho rozsáhlé tvorbě není jediná píseň, která by byla povrchní. Žbirka zpívá poezii. O lásce, o splínu, o štěstí, o životě. Připomíná mi roky, kdy byl ještě mladý (a já taky) a jeho výrazně jiná hudba a slova proudily po rozhlasových vlnách a člověk se vždycky musel zaposlouchat. Je naléhavý a byl naléhavý i dříve. Je jen málo písní, které poslouchám v rádiu, jež by mne chytly. A když, tak pocházejí z těch silných let, 1970, 1980. To byla ještě současná mladá generace v plenkách anebo ještě nebyla na světě. Pro nás to byla totalita, pro ně - zajímavé roky ... co oni vědí o světě? Jen tolik, co mohou nyní prožívat a zatímco my občas padáme do vývrtky z toho, co se děje, oni to pokládají za normální běh věcí. Nemají to s čím porovnávat a proto si mnohých věcí, jak si myslíme, neváží, těch, kterých my si považujeme, protože víme, že nejsou samozřejmostí a že mohou být zase lidem odňaty. Jsou to takoví heretici, víte? Zatímco na ně takový Žbirka má stále špagátky, ti ostatní, kdysi slavní za nás, jsou už historie, přetlak, jak říkají.
Pink Floyd a psychodelická hudba, Beatles počínaje
Pro mnohé z nás - žádná novinka, pro ně objev. Pravda je, že jsem tuto hudbu poslouchala dřív, když byla nová a samozřejmě, že jsem pro ni hořela. Stejně jako pro Beatles, kteří stáli u kolébky psychedelické hudby, jenže málokdo z nás věděl, co to znamená, našim mladým je to "jasný". Jsou zkušenější o svou dobu, a já moc ráda naslouchám svým dětem, když mne poučují o hudbě, při které jsem rostla, ze svého pohledu. Oni ji znovu objevují, poslouchají a jsou překvapení, protože si myslí, že jsme žili na periferii světa. Udělejte si někdy čas a zaposlouchejte se někdy, třeba přes zeď do zvuků pokoje, kde mají vaše děti tu svou komnatu plnou všelijakých věcí, o jejichž významu vědí jen ony. Takže - jakési retro do našeho věku.
Ale kdyby jen to ...
Protože mé děti studují ve světě (doma jsou sice školy také dobré, ale mít diplom ze světa je cool, že?) vidíme se jen zřídkakdy.Tak používáme skype a občas i mobil, ale jen v naléhavých záležitostech. Občas mi pošlou fotografie z výletů, takže bych měla být v obraze. Ale nejsem! Onehdy jsem koupila synovi krásný svetr s moderními vzory, nebyl za babku, ale člověk nehledí na korunu, když chce udělat dětem radost, a tak jsem se těšila jak mu bude slušet. A co myslíte: mami, prosím tě, ty nevíš, že tohle já nosit nebudu? Naštvala jsem se: prosím tě, vždyť je krásný, moderní, podívej se, co máš na sobě, jsi jak utržený od vozu. Urazil se: jo? Tak náhodou, to je móda sedmdesátých let a ta teď frčí. Copak to nepoznáváš? Prý jak utržený od vozu, dodal a já se nechtěla smát před ním. On mi ten jeho "ohoz" opravdu připomínal roky, na které nerada vzpomínám a v životě mne už nenapadlo se do takových "modelů" navlékat. Já jdu s dobou! A tak jsem se dozvěděla, jak ty "modýlky"těžce shánějí, jak jsou drahé, ale jsou cool ... je to jasný, ne?
Mladí v dnešní době jsou prostě z jiného světa - z jakési budoucnosti, do které se přelévají některé prvky minulosti, které jsou pro nás přežitek. Mají jiné sociální ideály, čtou Marxe a Foucaulta, rozumí všemu jinak, protože pro ně není problém perfektně zvládat cizí jazyky, takže si mohou číst to, o čem se nám ani nesní, mají své Avatáry, své pojetí křesťanství a Ježíš je "správnej borec". Mezi námi a jimi se rozevřely nůžky, něco poznáváme, něco už ne. A tak - respektuji je a tiše naslouchám tikotu doby, aniž bych často chápala, o co vlastně jde. A tak mne napadlo, že když se tak přehrabují v těch odložených věcech, prohlíží si knížky a naše desky, hastroší se do už dávno přežité módy, jestli jim samotným tato doba něco dává. Ale nesmíme je poučovat a ani jim předávat své hodnoty - oni si je najdou tam, kde jsme je třeba dříve ani nehledali ... a chtějí se "trhnout". Trochu to bolí, maličko, ale zase - přivedli jsme je na svět, ale ne kvůli sobě samotným, ale pro ně samotné. Osobnosti, záhadně připravené do jejich doby. Ať se jim daří a dobré síly stojí při nich.
