.
Gauguinov „testament“ Avant et après
Francúzsky maliar Paul Gauguin zomrel v máji 1903 na Markézskych ostrovoch. Mal 55 rokov. Niekoľko mesiacov pred smrťou dokončil knihu Avant et après (Pred a po). Sú to čiastočne spomienky, čiastočne akoby manifest, podľa niektorých kunsthistorikov aj akýsi umelecký testament, ktorý prináša Gauguinov pohľad jeho vlastný život, vzťahy, jeho myšlienky. Popri texte sú v knižke aj Gauguinove kresby, či rôzne iné obrázky. V dielku sa autor vrátil aj k svojmu dvojmesačnému pobytu v juhofrancúzskom meste Arles r. 1888, kam ho pozval holandský maliar Vincent van Gogh, ktorý tam žil a tvoril.
.
Gogh a Gauguin v meste Arles
Vincent van Gogh odišiel z Paríža do Arles vo februári 1888. V novom pôsobisku chcel založiť akúsi komunitu umelcov. V októbri za ním prišiel aj Paul Gauguin. Pobyt oboch umelcov financoval Vincentov brat Theo, obchodník s obrazmi. Gogh a Gauguin žili a tvorili v tzv. žltom dome, ich spolužitie však čoskoro vyústilo do krízy. Vrcholilo 22. decembra 1888, keď Gauguin domaľoval Gogha a tomu sa obraz nepáčil. Paul Gauguin o tom v knihe Avant et après napísal (preložila Anna Fárová):
Napadlo mě, abych udělal jeho portrét, jak právě maluje své nejmilovanější zátiší se slunečnicami. Když jsem podobiznu dokončil, řekl mi: „Jsem to opravdu já, ale jako blázen.“ Téhož večera jsme šli do kavárny. Dal si lehký absint. Náhle hodil svou sklenici i s obsahem na mou hlavu. Uhnul jsem ráně, vzal jsem ho pod paží, vyšel z kavárny, přešel náměstí Victora Huga a několik minut poté už byl Vincent v posteli, kde v několika vteřinách usnul a neprobudil se až ráno. Když se probudil, řekl mi zcela klidně: „Drahý Gauguine, matně si vzpomínám, že jsem vás včera urazil.“ „Promíjím vám rád a z plna srdce, ale včerejší scéna by se mohla opakovat, a kdybych byl zasažen, nemusel bych se ovládnout a mohl bych vás uškrtit. Dovolte tedy, abych napsal vašemu bratru a zdělil mu, že odjíždím.“
.
23. decembra si Gogh odrezal ucho
Dňa 23. decembra 1888 večer došlo k niečomu úplne nečakanému, až nevysvetliteľnému – Gogh si odrezal ucho. Gauguin vo svojich spomienkach napísal:
Když přišel večer, povečeřel jsem a pocítil jsem, že se potřebuji nadýchat sám vůně kvetoucích vavřínů. Už jsem téměř přešel náměstí Victora Huga, když jsem za sebou zaslechl dobře známé krůčky, rychlé a trhané. Obrátil jsem se právě v okamžiku, kdy se na mne Vincent vrhal s otevřenou britvou v ruce. Můj pohled musel být v tu chvíli hodně silný, neboť se zastavil, sklopil hlavu a běžel domů. Byl jsem tehdy zbabělý a neměl jsem jej odzbrojit a snažit se jej upokojit? Často jsem se ptal svého svědomí a nedělal jsem si žádné výčitky. Ať po mně hodí kamenem, kdo chce. Na jednu zápřež jsem byl v dobrém arleském hotelu, tam sem se zeptal, kolik je hodin, najal jsem si pokoj a uložil jsem se. Jak jsem byl rozčílen, nemohl jsem usnout do tří hodin do rána a probudil jsem se dost pozdě, kolen půl osmé. Když jsem přišel na náměstí, spatřl jsem velký shluk lidí. U našeho domu strážníci a malý pán v tvrďáčiku, policejní komisař. Přihodilo se toto: Van Gogh se vrátil domů a okamžitě si uřízl ucho těsně u hlavy.
.
Gogh odniesol ucho do nevestinca
Okrem odrezania ucha urobil Vincent van Gogh ďalšiu ťažko vysvetliteľnú vec. Ucho odniesol do nevestinca. Opäť spomienky Gauguina:
Trvalo mu asi dost dlouho, než zastavil prudké krvácení, neboť druhý den bylo na dlaždicích obou spodních místností rozprostřeno mnoho mokrých utěrek. Krev zašpinila obě místnosti i malé schodiště, vedoucí do naší ložnice. Když už byl schopen vyjít, šel přímo, na hlavě hluboko naraženou baskickou čepici, do domu, kde si uděláte známost, nemáte-li milenku, a dal vrátnému své ucho, hezky očištěné a zalepené v obálce: „Zde je památka na mne,“ pravil a pak prchl a vrátil se domů, lehl si a usnul.
.
Goghove a Gauguinove návštevy nevestincov
Paul Gauguin v knihe Avant et après píše i o tom, že s Goghom mali vyčlenené peniaze aj na „hygienické prechádzky“, teda návštevy nevestincov. Aj v spoločnom liste Gogha a Gauguina z Arles maliarovi Emilovi Bernardovi z 1. a 2. novembra 1888 píšu o tom, že navštívili niekoľko nevestincov. List kúpila v dražbe vo Francúzsku r. 2020 za 210 000 eur nadácia Vincent Van Gogh Foundation. Gogh v ňom píše: „Maintenant ce qui t’interessera – nous avons fait quelques excursions dans les bordels et il est probable que nous finirons par aller souvent travailler là. Gauguin a dans ce moment en train une toile du même café de nuit que j’ai peint aussi mais avec des figures vues dans les bordels. Cela promet de devenir une belle chôse.“
.
Študijný materiál: P. Gauguin: Před a po, 2001, BBC, The Courtauld Institute of Art
