Uf, už nevím, proč jsem tento blog vlastně začal psát. Možná proto, že mám nulovou karmu a chci si ji vylepšit, možná proto, že mě symboly fascinují, a že bych jim chtěl rozumět víc. Ne jen: toto je svastika, toto je pentagram.Symboly, která jsou vrostlé do historie nejsou samoúčelné. Je v nich skrytá symbolika. Je to označení nepopsatelného, připomínka síly.
Monáda je můj oblíbený symbol. Zobrazuje zákon, který absolutně uznávám - z. jednoty a boje protikladů. V tomto znaku je Bůh - satan, život - smrt, počátek - konec. Je tam všechno z našeho a snad i z jiných světů. ... v jedné malé černobílé kresbě.
Také miluji symbol draka. Je to symbol (tvor?), kterého možná nikdo neviděl a přece pro hodně lidí toho tolik znamená (v Číně je neodmyslitelnou součástí kultury). Cítím z něj sílu a moudrost, hněv a vznešenost, oheň a přitom ledový vítr ve tváři. Je v něm moje touha po dokonalosti, pohrdání malostí, stupínek k nesmrtelnosti.
A co křesťanský kříž, se kterým se všichni potkáváme. Znamená toho pro naši kulturu tolik. Odmysleme si (jenom na chvíli) mrtvé tělo, které na něm visí a nechme jej na sebe působit. Není to síla? Pro mne ano.
Omlouvám se, nebylo mým cílem něco vyřešit. Prostě jsem se jenom chtěl svým blogem, který mi občas pomůže vyvětrat zmatené myšlenky, podělit o svoji radost z fascinujících věcí kolem nás.
Díky, že jste si přečetli. :o)
P.S.: Před pár lety jsem uvažoval o kérce, která by mne charakterizovala, a která by na mém rameni propagovala, kdo jsem. Měl jsem před očima monádu, kterou obtáčí okřídlený drak. Moje tehdejší přítelkyně (dnešní manželka) mi tehdy řekla: "Proč potřebuješ mít na své kůži něco, co máš vypálené v sobě?"
A já jsem toho tehdy docela dost pochopil.
