Poblém je, že obchodný dom Prior je napriek zdevastovanému okoliu je stále životaschopným centrom s nadčasovou architektúrou, ktorú dnes už nikto nepostaví, lebo je urobená z prvotriednych materiálov. Dalo by sa povedať, že ide o jednu z dominánt Bratislavy. Pior bol v 60. rokoch považovaný za výstavnú skriňu socialistického snaženia. Bola výsledkom vedy, umenia a práce nového človeka.
Praha, obchodní dům MÁJ - kultúrna pamiatka.
V susednej Českej republike mali podobnú kauzu. Pražský obchodní dům MÁJ chcel vlastník Tesco stores revitalizovať pre jeho zastaralosť.
V únoru 2006 společnost Tesco údajně požádala Magistrát hl. m. Prahy o vyjádření k záměru demolice obchodního domu odůvodněnému tím, že obchodní dům je zastaralý. Zástupci pražské magistrátu a odborné komise městské rady trvali na tom, že případnému zbourání by muselo předcházet vydání stavebního povolení na novou budovu, který by Máj nahradila.
Architekt Zdeněk Lukeš podle iDnes uvedl, že britský princ Charles se této stavby přímo zděsil a že Pražanům k srdci příliš nepřirostla.
Po vlně kritiky společnost Tesco své plány zredukovala na radikální rekonstrukci a popřela, že by bývala plánovala demolici. K tomu Pavel Panoch (Ústav historických věd) poznamenal, že jen opravdový hlupák pro svůj dům žádá o demoliční výměr, když chce jen natřít okna a spravit okapy.
Napriek nejednotnosti názorov pre a proti historik a teoretik architektury Rostislav Švácha v reakci na snahy firmy Tesco nejprve o demolici (ta se jí povedla v případě obchodního domu Ještěd v Liberci) a pak o radikální přestavbu obchodního domu navrhl prohlásit obchodní dům za kulturní památku.
27. dubna 2006 ministerstvo kultury zahájilo správní řízení o prohlášení kulturní památkou. Tesco Stores ČR se prohlášení za památku bránila, protože chystala radikální přestavbu, a proti rozhodnutí podala rozklad, který však ministr kultury Martin Štěpánek 21. prosince 2006 zamítl. Spor o památkovou ochranu Máje rozvířil mezi veřejností otázku, zda si památkovou ochranu zaslouží nejen historické, ale i významné moderní stavby, které veřejnost jako památky nevnímá (zvláště pocházejí-li z doby socialistického režimu) a rozhodnutí se stalo v této otázce významním precedentem. (zdroj Wikipedia)
Bratislava, obchodný dom PRIOR - bezcenná škatuľa?
Obchodný dom Prior v Bratislave, zvaný Trojuholník bol realizovaný ako prvá etapa výstavby areálu Kamenného námestia. Išlo o prvý plnosortimentový obchodný dom postavený v šesťdesiatych rokoch na Slovensku. Dal sa vtedy porovnávať len s pražským obchodným domom Biela labuť z obdobia prvej československej republiky.
Svojou prehľadnou dispozíciou, odvážnou konštrukciou, perfektným vybavením a presvedčivým architektonickým stvárnením sa obchodný dom zaradil medzi najvyššie hodnotené diela na Slovensku z tohto obdobia. Citlivé narábanie s kameňom, ktorý je na tejto stavbe uplatnený v nebývalom rozsahu, potvrdilo autorove mimoriadne schopnosti pri jeho tvarovaní. Nečudo, že práve za toto dielo udelili I. Matušíkovi Cenu Dušana Jurkoviča za rok 1969. (zdroj Wikipedia)
Verejný priestor v okolí obchodného domu Prior chce budúci investor revitalizovať obstavaním „funkčnejšou mestskou architektúrou, prípadne náhradou za úplne nové multifunkčné centrum typu Eurovea, čím defakto zanikne Kamenné námestie, ako otvorený priestor v husto zastavanom území starého mesta
Konanie mestského zastupitelstva je nepochopiteľné, keďže sa už neraz popálilo na podobných veľkorysých plánoch. Bola zbúraná celá industriálna stopa Bratislavy 19 storočia (Klingerka, Gumonka, čiastočne Cvernovka, tabaková továreň na Radlinského ulici) a na jej mieste doteraz rastie niekolkoročná burina.
Na záver treba dodať, že celý areál Kamenného námestia predstavuje na obdobie svojej realizácie nadčasovú architektúru. Ale počas jeho realizácie neboli niektoré detaily ako riešenie statickej dopravy (garážové státia) dotiahnuté do konca najmä pre finančné kapacity, a narúšajú kvalitu tohto areálu. V súčasnosti by areál potreboval nového investora, ktorý by však chápal jeho problém a podporil by ohľaduplne a racionálne riešenie tohto stále životaschopného areálu.
autor: Radko Mačuha
