množíme se jak o život… Je nás na vás fakt hodně! Myslíte, že je to ohavné? Odporné? Nechutné? Co vy o nás vlastně víte…
Latinsky nás nazýváte Demodex folliculorum. Už pár let tušíte, že žijeme na vašich čelech, bradách a kolem nosu – v mazových žlázách. Naši kamarádi Demodex brevis bydlí ve vašich vlasových váčcích, to je zásadní rozdíl mezi trudníkem tukovým a mazovým. Ale jinak se, asi jako Češi a Slováci nebo Pražáci a Brňáci, máme rádi. A vás také. Nesnášíme želvušky, protože se na nás pořád vytahují.
Naše tělo jste změřili a zjistili, že jsme velcí zhruba 0,2 milimetru, takže nás vaším okem jen tak neuvidíte. Máme na hlavě makadla a kusadla a samečci i penis. Máme čtyři páry nohou – jsme tedy běžná osminožka… No. Kde jsem to předtím přestal? Že jsem se nastěhoval…
Vlasová vchlípenina pokožky 1+kk nad bydlovým levým uchem se mi skutečně povedla! Zasloužím si svou upřímnou pochvalu sama sebe. To je výhled! Jsem si téměř jistý, že tímhle se jen tak někdo pochlubit nemůže! Jednak jsou všichni líní se sem nahoru od nosu a obočí vyhrabat a jednak málokdo z nich ocení nemožnost poklábosit si s vešmi. Tady se totiž nevyskytují, jelikož se nemají čeho chytit. Veš nemá ráda pleš, i když se skloňují stejně podle kosti a úplně stejně v plurálu lokálu přecházejí na píseň. Nikoli na zpěv. Pakliže netušíte, co jsem to řekl, nejste v tom sami, já také ne. Ale gramaticky je to určitě správně.
Ano, bydlím na – dalo by se říct – planině bez života, jeden by si zoufal, ale je to zvláštní druh mýtiny, která se umí nečekaně vyzdobit, což mi přináší nevšední kulturní zážitky. Nedávno se výtvarně vyjádřila překrásnými ledovými květy!
Moje obydlí má totiž inteligenci meruňky. Aby nedošlo k nechtěnému nedorozumění, mám na mysli vyšší dvouděložnou slivoň. Její plody prý máte skoro všichni rádi, aspoň bydla jich dokáže zpucovat pěkných pár přehršlí. Bez pecek. Ty naštěstí nedokáže rozkousnout, i když zuby má zatím poměrně zdravé, aspoň podle toho, co jsem pozoroval a co mi řekl můj dobrý kamarád z ústního vestibulu Streptococcus Bacilli (podle jména je to nejspíš Ital. Já mu říkám Strepťa). Pecky totiž ukrývají malá jadérka, a ta by nám všem neudělala hezky. Obsahují kyanogenní glykosid amygdalin (vůbec netuším, co to je, ale zní to hodně jedovatě.), což určitě sami uznáte, že už podle jména je to nevzhledné a málo jedlé. Ostatně Evropský úřad pro bezpečnost potravin nedoporučuje jednomu běžnému spotřebnímu člověku sníst více než 3 jadérka.
Mimochodem… Už nebo ještě se drbete na obličeji? No nic. Pojďme na mráz… Bydla ve svém deníku píše:
1. Pracovní boty, které nepromoknou, ani když se polijí ledovou vodou, zanechané přes mrazivou noc v domku na zahradě, nezahřejí. A jsou tak ledové, že je fuk, jestli jiné jsou promokavé...
2. Pakliže venku celou noc mrzne, vzniká z vody led, vody v sudu se to týká rovněž.
3. Led přimrzlý k vrchu sudu neodstraňuj ostrou motyčkou.
4. Díra v sudu se v mrazu blbě lepí.
5. Pakliže v sudu zbude voda, zatímco lepíš díru, stane se z ní led...
6. Zima je prevít.
7. Led ze dna sudu nejde snadno vyndat.
8. I když se sud otočí vzhůru nohama, led odmítá vypadnout.
9. Není dobrý nápad tlouct do dna sudu, aby vypadl led, kovovými předměty.
10. V mrazu slabý kov křehne.
11. Nová motyčka není levná.
12. „Do prdele!“
13. Dno sudu se špatně lepí, i když je vzhůru nohama.
14. Mráz je šmejd.
15. Až ve chvíli, kdy se do sudu vzteky kope, led udělá „blump“ a vypadne sám.
16. Po ukončení války se sudem a ledem by se člověk měl přezout zpátky do normálních bot. 17. Ovšem neměl je nechat vymrznout v domku na nářadí.
18. Zima zebe.
19. Pleš omrzá.
20. Mrazivě květnatí.
Mám velkou potřebu se u výrazu v bodu 12 pozastavit, neboť mu nerozumím a nevím, jakou měrou přispívá k pochopení celého příběhu. Nemohu jej ani nijak blíž vědecky obsáhnout, jelikož ze své podstaty netuším, co přesně popisuje a znamená. Onou neoplývám, pocity s ní spojené si proto netroufám ani odhadnout. Nechám tedy na libosti každého, nechť si jeho použití objasní sám.
Vědecký závěr: Meruňka v předjaří mrzne, stává se neplodnou. Bydla je chytrý jako meruňka.
Pokračování příště… (Příště bych si dovolil definovat jako čtvrtek, ovšem o týden později oproti tomuto čtvrtku)
A pro ty, kteří nemají rádi svá zvířátka na svých obličejích, tu mám něco na uklidnění…
Úplně Zbytečná Informace Navíc: 3 CH3CH(OH)COOH → 2 CH3CH2COOH + CH3COOH + H2O + CO2 … tato chemická reakce vyrábí díry v ementálu. Mléčná laktóza se mění na oxid uhličitý, který nemůže ze sýrového kola ven (průměr 1metr, výška 25 cm, váha 80 kg), a tak uvnitř udělá malé komůrky. Kolo sýru by mělo mít jeden až dva tisíce děr.
Zásadní Otázka: Šlapali jste také v rybníce do bahýnka na dně? A taky vám to přišlo až eroticky vzrušující? A zelí? Šlapali jste někdy zelí? Já ano…a mám pocit, že ten odér z nohou už nikdy nedostanu…
