Když jsem klekl na molo a dal fotoaparát těsně nad hladinu, rozeběhly se po vodě vlnky a zčeřily dosud jasný obraz. Čekal jsem, až se hladina uklidní a ostatní na mě zatím křičeli, ať jdu a "nefotím vodu".
Za dne jogurtově bílé stěny vypadají při západu slunce takto. Mohlo být asi 22:15.
Dalo se vejít dovnitř. Potkali jsme jen dva mladíky odcházející ze zavírající restaurace. Poblíž hradu si v zahradě hrály dvě malé děti. Jinak byla krajina liduprázdná. Vystřižené jako ze sci-fi, ale krásné.
Pohled od hradu.
Fotit o půl jedenácté večer kvetoucí květiny, bylo úžasné.
Přespali jsme blízko hradu a přišli ráno.
Jogurtově bílé stěny, rozčeřená hladina, ostré slunce. Nejdelší den roku.
Žaneta.
Velmi se mi líbily kostelní lavice.
Ze zbírek: Úžasné hrnce.
Nemám rád porcelánové miniatury, ale tyto byly jemné a krásné.
Lžíce.
Hrad dnes slouží i jako místo výstav moderního umění.
V hradu se nesmí fotit, toto byla poslední fotografie na dlouhou dobu (na svoji obhajobu mohu říci, že jsem poctivě zvažoval koupi knihy s fotografiemi, neměli však s těmi, které jsem chtěl).
Hrad byl založen na konci třináctého století místním biskupem jako místo, ze kterého chtěl biskup kontrolovat cesty vedoucí po jezeře Vänern. Přestavěn (do víceméně současné podoby) byl ke konci třicetileté války. Pro nás byly zajímavá dva okamžiky. První byl, když průvodkyně uvedla, že jeho majitel, kancléř Lidköpingu de la Gardie, navštívil za třicetileté války "katolické město Prahu" a odvezl si odtamtud mnoho věcí, na což byl "velmi hrdý" (když jsem řekl, že jsem z Prahy, začali se chovat omluvně). Druhý nastal v místnosti, která měla na stropě erby Rakouska-Uherska. Průvodkyně uvedla, že se lidé často ptají, proč je erb Uherska na stropě dvakrát. Je to prý proto, protože jeden erg je za Uhersko a druhý za Slovensko. Opět jsme jí skočili do řeči s tím, že tři z nás jsou ze Slovenska a přítomným americkým turistům vysvětlili detaily slovenského znaku :).
Ložnice dětí (de la Gardie jich měl 11, dospělosti se dožily 3). Figurína vlevo je součástí zařízení hradu. Zajímavé je, že takovéto figuríny nezobrazují skutečné obyvatele. Stavěly se do místností na "vyplnění prostoru".
Lovecké zbraně.
Läckö Slott , 21. 6. 2010.
P.S. Zajímavost: Hradní studnu v skalnatém podloží budovali tak, že do jámy házeli "tučná" prasata, pálili jejich těla a pak na ně prudce nalili studenou vodu. Skála pukla. Dodnes se to jmenuje "prasečí studna".
