Jmenuje se Ggantija, pochází zhruba z roku 3 600 před n.l. a najdete ho na maltském ostrově Gozo:
Jsou to vlastně dva chrámy, postavené v rozmezí 400 až 500 let a chráněné jednou hradbou. Ukradnu obrázek z Wikipedie:
Na maltských megalitických chrámech je zajímavé, že mají často půdorys čtyřlístku. Pro návštěvníka je ještě zajímější, že v případě Ggantije může vstoupit dovnitř a rozhlédnout se (v porovnání například s britským a mladším Stonehenge, které může obdivovat jen s odstupem):
Nemusí to být však jen Ggantija. Na samotné Maltě stojí chrám Skorba. Mnohem menší, než Ggantija, minimálně však stejně starý (na fotografiích to není moc vidět, půdorys však má ve tvaru trojlístku):
Jak tyto chrámy lidé stavěli? Název Ggantija napovídá. Podle legendy žila obryně, která měla vztah s lidským mužem a narodilo se jim dítě. Ona pak Ggantiju s dítětem na zádech postavila za jednu noc. Takže obři. Anebo jinak - podívejme se na další maltský chrám Borg In-Nadur, přibližne z let 2 500 před n.l.:
Borg In-Nadur je zajímavý tím, že nešlo pouze o chrám, ale také o osídlení - obehnané zachovanou kamennou hradbou, vysokou 4,5 metru! Na Maltě je známých minimálně pět dalších sídel obehnaných kamennou hradbou. Pokud přijmeme, že obyvatelé Malty doby bronzové chránili svá sídla kamennými zdmi a z kamene pravděpodobně budovali i samotné příbytky, potom je logické, že z kamene budovali i své chrámy.
Podívejte se o dva obrázky výš na chrám Skorba. Megality, ze kterých je, nejsou kvádry, jako u egyptských pyramid, ale často "tlusté kamenné desky", tlusté cca půl metru. Podobné je to u Ggantije - i ty největší kameny jsou často tlusté jen zhruba jeden metr. Nejsou to vždy tlusté desky, často však ano. Ještě líp je to vidět na chrámech Hagar Qim (výjimečně nemá čtyřlístek) a Mnajdra (využívá půdorys čtyřlístku):
Vsuvka:
Počínaje Erichem von Dänikenem můžeme přemýšlet, zda toto není dílem mimozemšťanů. Nebo, inspirováni loňskou pseudodokumentární sérií Starodávné apokylypsy (Netflix) uvažovat, zda neexistovala civilizace, která zanikla s deštěm komet před 12 800 lety (viz hypotéza mladšího dryasu). Přesně podle úvahy: "Já si to nedovedu představit, tak za tím musí být nějaká vyšší civilizace. Někdo, kdo přišel z vesmíru nebo alespoň obeplul svět a očkoval primitivní kultury svými vědomostmi."
Myslím, že je to pitomost. Netvrdím, že před 12 800 lety nemohl na zem dopadnout déšť komet, nevěřím však, že existoval učitel a vzor, který obeplul svět (toto doslova zazní v sérii Starodávné apokalypsy, pozn.). Věřím, že lidé staví z toho, co mají po ruce. Vzhledem k tomu, že lidé doby bronzové stavěli na Maltě hradby i okolo vesnic, existovala potřeba se chránit. Nevíme, zda šlo o příležitostné nájezdy, lokální konflikty mezi vesnicemi nebo krevní mstu - existovala však potřeba moci se skrýt za něčím pevným a masivním. Obyvatelé Malty nemohli použít cihly - ty si mohou dovolit lidé v blízkosti řek s množstvím bahna a zeminy. Na Maltě nejsou řeky, vody je obecně nedostatek a bahna logicky také. Na Maltě ani nejsou vzrostlé lesy plné dřeva a i když před 6 000 lety byla situace zřejmě lepší, než dnes, nestačilo to. Jediná surovina, které je na Maltě dostatek, je kamení - a právě lokální kámen (vápenec) je často na chrámy používán. Má tedy logiku, že se z kamene stavělo doslova vše. Je měkký a pokud nasákne vodou, pak prý ještě měkčí (link se načte po chvíli, mějte trpělivost, pozn.). Na Maltě existuje chrám, který jsme bohužel nestihli navštívit - Hal Saflieni Hypogeum - a který je doslova vytesán v podzemí. Technologiemi doby bronzové!
Konec vsuvky.
Otázkou je doprava. Na Maltě se dají nalézt kilometry kolejí vyrytých ve skále. Některé jsou hluboké i pár centimetrů, jiné i půl metru. Rozchod mezi nimi je cca 140 cm. Na některých místech (Clapham Junction, např.) se křižují nebo jdou často vedle sebe:
Představte si, že žijete před 6 000 lety a chcete kolem své vesnice postavit 4,5 metru vysokou zeď, která něco vydrží. Můžete sbírat kameny okolo vesnice, chcete však, aby se hradba nedala jen tak snadno rozebrat. Velmi pravděpodobně budete přemýšlet a ještě, než vesnici postavíte, budete chtít, aby mimo kvalitní půdy, vody a blízkosti moře byl nedaleko také zdroj kamene. Čím blíže, tím lépe, ideálně trochu výš ve svahu, než leží vesnice. Kvalitní, měkký vápenec na megalitické bloky je velmi cenná surovina. Proč megalitické bloky? Jednak proto, že víc vydrží, jednak proto, protože se snadněji transportují. Mít tunový megalit a mít tunu menších kamenů velikosti cihly, například, je rozdíl. Paradoxně ten megalit se může transportovat snadněji. Kameny velikosti cihel budete muset odnést a mimo to, že buď utrpí vaše záda nebo použijete cenná domácí zvířata, potřebujete něco jako vůz nebo alespoň nůši. Když máte jeden velký kámen, nepotřebujete skoro nic. Počkáte, až zaprší a do změklého kamene vytesáte základy kolejí. Od kamenolomu k vesnici. Nepotřebujete vůz, stačí několik kulatých kmenů, na kterých se bude megalit po mírném svahu valit a několik metrů dalších kmenů, které vložíte do kolejí. Když se megalit posune, vyndáte je a znova položíte před něj. Z tohoto článku jsem si dovolil ukrást obrázek:
Nemuselo to být za každou cenu dřevo. V muzeu u chrámu Hagar Qim jsem viděl model, který pod monolity používal kamenné koule. Osobně si myslím, že by mohly fungovat i kamenné válce, nicméně dřevo má výhodu, že pokud bude kolej často využívaná a zvětší se její hloubka, vložíte do ní jednoduše klády dvě (viz obrázek). Toto vysvětluje, proč jsou některé koleje hluboké jen pár cm a jiné i půl metru. Proč některé koleje "nikam nevedou" - hledáme totiž chrámy, ale možná byla potřeba postavit jen hradbu kolem vesnice nebo dům. Vysvětluje to, proč některé koleje běží vedle sebe - jedna kolej už z nějakého důvodu nevyhovovala, tak se udělala nová vedle ní. Nebo, proč se koleje křižují nebo napojují - kámen se v daném místě vytěžil, začalo se těžit o pár desítek metrů dál, tak se udělala přípojka nebo nová kolej (také si dovedu představit, že kdo "vlastnil" kolej, žádal za její použití službu nebo úhradu a pokud dotyční nechtěli platit, udělali si kolej vlastní). Stavělo se déle než 1 000 let a toto je výsledek.
Vraťme se ke Ggigantiji a podívejme se na detail hradby:
Co vidíte? Ty největší kameny jsou dole! Takto to je u většiny chrámů, takto to pravděpodobně bylo u většiny ostatních staveb té doby - základ stavby nebo stěny uděláte z co největších kamenů (ideálně výšky člověka), na ty položíte jiné velké kameny, celek doplníte menšími kameny, které nasbíráte v okolí. Ono to nakonec nemusí být tak nemožné. Pokud máte know-how, nebude to celé těžší, než dnes postavit dům. Samozřejmě v závislosti, jak velké to děláte a kolik vás je.
Byli jste někdo na Maltě a viděli megalitické chrámy nebo koleje ve skále?
P.S. Z Malty jsme se vrátili včera. Všechny fotografie jsou moje. Víc fotografií :).
P.P.S. Existuje víc ještě o tisíciletí starších hrobek a chrámů (které však bylo nutné vykopat a nestály samostatně). U mnohých z nich se také používaly "tlusté kamenné desky" - v případě megalitických chrámů na Maltě se tedy nejedná o nic převratného. Stejně tak koleje ve skále - podobné existují například v Ázerbajdžánu.
