Nejprve definujme žanr: válečný thriller. Tísnivé až děsivé zvuky (záměrně neříkám “hudba”). Z tmavých, studených vln severního Atlantiku se vynořují věže německých ponorek, lodě vybuchují květy rudého ohně a nad tím vším se nad mraky rozprostírá polární záře.

Tom Hanks zde nejen hraje. Podílel se i na scénáři. Film vznikl podle knihy The Good Shepperd z roku 1955 a podle toho, co se o dotyčné knize píše na Wikipedii, film knihu vystihuje. To, co činí film odlišným, je postava kapitána ochranného konvoje (volací znak lodi “Greyhound”). Kapitán je silně věřící člověk. Velmi schopný námořník a velitel, toto je však jeho první mise a první plavba přes Atlantik, při které se lodě musí několik dní obejít bez letecké ochrany. Zodpovědnost ho tlačí k zemi. Pozorujeme jeho tvář a vidíme na ní nejistoty a strach. Strach ne o sebe, ale o to, že neudělá dost. Odvrací se od svých mužů, aby neviděli jeho pochybnosti, my jsme však stále s ním. Vidíme, jak trpí s každou smrtí. Vidíme, jak se na rozdíl od ostatních nedokáže radovat ze zabití nepřítele, protože i nepřátelé byli lidé. Rozumíme mu, když je stavěn do situací, ve kterých neexistují dobrá rozhodnutí. Každý velitel by v té chvíli trpěl, tento však ještě víc. Muži pod jeho velením se střídají, on však nedovede a nechce vypnout. Nedokáže spát, nedokáže jíst, soustředí se pouze na přežití svých lodí. Bojuje. Jeho pocity jsou ve filmu zcela rovnocenné akci.
Hlavní problém podle mě spočívá v tom, že ne každý takovouto podobu vyprávění ocení. Mě se to však líbilo velmi a upřímně film doporučuji. Za mě 85%. V druhé světové válce jsem nebyl, připadne mi však, že tuto kapitolu snímek velmi dobře vykresluje.