Proč komunistická Čína ekonomicky nepřekoná USA a co s tím mají společné medaile na OH?

USA získaly 126 medailí celkově, což je o třetinu víc, než Čína (91). Zajímavý je však pohled, v kolika sportech. Sportovci USA stáli na stupních vítězů v 34 sportech, Čína v 23 sportech - USA v téměř o polovinu víc disciplínách, než Čína! Záběr USA je výrazně širší.

Další pohled je, jaké to byly sporty. Nejúspěšnější čínský sport byly skoky do vody - 8 zlatých, 2 stříbrné, 1 bronzová. Jedná se o sport, kde je podstatná dokonalost. Vypilování pohybů. Druhý nejsilnější sport byla střelba - 5, 2, 3. Opět - přesnost, preciznost. Následoval tradičně silný ping pong - 5, 1, 0. Vzpírání - 5 zlatých. Box - 3, 2, 0. Plavání - 2, 3, 7. Moderní gymnastika - 2, 5, 2. Bedminton - 2, 3, 0. Synchronizované plavání, rychlostní kanoistika - obojí 2 zlaté. Pokud se nejednalo o disciplíny závislé na preciznosti, jednalo se o disciplíny, ve kterých může doping za účelem zvyšování svalové hmoty hrát velkou roli.

Zásadní pro myšlenku tohoto blogu je však zjistit, ve kterých oblastech MÁ ČÍNA PROBLÉM být úspěšná: V KOLEKTIVNÍCH SPORTECH. Pokud si odmyslíme čtyřhru v ping pongu, bedmintonu a synchronizované plavání či skoky do vody, Čína nezískala ani jedno zlato v kolektivních sportech. Z kolektivních sportů má jediné stříbro v ženském pozemním hokeji. Porovnejme ji s USA - basketbal - 2 zlaté, ženy, fotbal - zlatá, ženy, basketbal 3x3 - bronz, ženy, sedmičkové rugby - bronz, volejbal - stříbro, bronz, muži, vodní pólo - bronz. Celkem 8 medailí, z toho 3 zlaté.

Dlouhodobý neúspěch Číny v kolektivních sportech (připomeňme si i čínské fotbalisty nebo hokejisty) demonstruje neschopnost Číňanů být kreativní, flexibilní a úspěšní jako kolektiv. Tedy - ne, že by nebyli vůbec schopní být týmově kreativní a flexibilní - když však dojde na porovnání s kreativitou USA a dalších zemí, nestačí to. Čínský režim a čínský vzdělávací systém produkují masy lidí schopných poslouchat příkazy: "Udělej toto a toto a bude to perfektní!" Na individuální úrovni nebo úrovni dvojic je dril dobrá věc, týmové sporty však vyžadují mnohem víc - lidé musí být schopni na sebe reagovat, myslet jako celek a současně mít mezi sebou rozdílové individuality, které jsou schopné vzít v určitých situacích hru "na sebe" a svým výkonem táhnout a inspirovat ostatní. Tým na medaili navíc potřebuje víc lídrů, kteří zaberou, když se jiným lídrům nedaří. Poslušné masy mají problém být lídry.

Nejde pouze o medaile na olympijských hrách - čínské vysoké školy jsou poslušné myšlenkám vládnoucí komunistické strany. Čínská věda je poslušná myšlenkám komunistické strany. Čínský biznis je závislý na myšlenkách komunistické strany. Pokud vynikáte, dostanete v Číně ohromnou podporu a budete zvýhodňováni - do doby, dokud neřeknete nebo na sociálních sítích nenapíšete něco, co byste říci neměli. Potom 1) svá slova okamžitě odvoláte nebo 2) zmizíte na několik měsíců, po kterých se objevíte se sebekritikou nebo 3) nebudete žít. Pokud se dovedete s takovýmto systémem srovnat a pokud máte kachní žaludek, budete v Číně velmi úspěšní. Problém Číny je, že jen málo expertů ze zahraničí kachní žaludek má. Na vysokých školách v USA (a v Evropě) touží studovat desetitisíce mladých lidí z jiných krajin, na vysokých školách v Číně jen zlomek z toho (v USA a Evropě vám navíc stačí angličtina, v Číně se musíte učit čínštinu a pochopit čínskou kulturu). To samé jsou inovace a věda. Čína v porovnání s USA nestíhá - právě kvůli nedostatku kreativních, samostatně myslících týmů. Opakuji - dokud se nevyjádříte kriticky vůči komunistické straně, je vše v pořádku. Jak se kriticky vyjádříte, nedopadnete dobře (tedy, pokud se vám nepovede včas utéci do zahraničí). Je těžké být lídrem, táhnoucím a inspirujícím kolektiv, když nesmíte vyslovit vše, co si myslíte.

Opticky překonaly USA v počtu medailí Čínu jen těsně. Když se však na složení medialové sbírky podíváme detailně, jsou nám jasné zásadní rozdíly.


Obrázek: AI.

Doporučená literatura:
Velmi dobré myšlenky napsal dlouholetý starosta Singapuru Li Kuang-Jao. Kniha se jmenuje "Státníkovy názory na Čínu, USA a svět" (2019).
Další velmi zajímavá kniha se jmenuje "Velká čínská kapitalistická revoluce" - Ronald H. Coase, Ning Wang (2012).
Krátké recenze jsem napsal tady.