Na začátku léta 2007 mě jeden kolega akvarista z Akva.sk navrhl vzít kolo a jet se tam podívat. Kanál z teplárny do Dunaje byl asi 10 metrů dlouhý a gupek v něm plavaly tisíce. Živily se na řasách a zapáchající voda jim vůbec nevadila. Měli jsme síťky, pytlíky, nalovili jsme si jich plno. Samci zářili všemi barvami duhy, včetně světle zelené a fialové. V pytlíku vypadali takto (kvalitnější fotoaparát jsem tehdy neměl):
Doma jsem je dal do akvárií, ale nedopadlo to dobře - skoro všechny ryby okamžitě uhynuly na změnu prostředí. Bylo jedno, že mám doma čistou vodu - jednalo se o změnu a ta dokáže zabíjet [1]. Vůbec jsem na sebe nebyl hrdý. Naštěstí během prvních hodin některé samice porodily. Potěr přežil, vyrostl a množil se dál. Věnoval jsem jim jedno akvárium a začal distribuovat mezi kamarády akvaristy. Kanál, ze kterého jsme je tehdy lovili, už neexistuje, místo je rozbagrované (nebyl jsem tam, ale akvaristé to tvrdí, tak věřím). Neznám nikoho jiného, kdo by je tehdy nalovil a měl dodnes - dal jsem si proto soukromou výzvu, že je budu držet dál v čisté linii a šířit mezi lidmi, kteří slíbí, že budou dělat to samé a nebudou je míchat s jinými gupkami. Konec konců, je to v přírodě vyhynulá populace.
Akvárium, ve kterém žijí, je aktuálně zanedbané, ale funkční 60x25x40 a při pohledu ze strany široké 40 cm vypadá takto:
Jak vidíte, není tam filtr, ani vzduchování. Veškerou práci zvládnou rostliny.
Zhruba před čtyřmi lety prošla moje skupina dunajských gupek "uchem jehly". V zoologii se tak označuje, když populace téměř vyhyne, ale z několika málo jedinců se opět namnoží. Mě zbyla jediná samice, ale gupky mají naštěstí vlastnost, že jednou oplodněná samice může opakovaně rodit i bez samce, v extrémním případě i více, než 10x. Získal jsem od ní postupně 11 mláďat, která jsem vypiplal a nakonec shromáždil v akváriu na videu. Z oněch mláďat pochází má současná populace.
Pokud by se někdo ptal, jestli jich v tom nemám moc, tak ne. Gupky totiž mají velmi sympatickou vlastnost a to, že se nenamnoží nad kapacitu nádrže. V okamžiku, kdy dosáhnou kapacity nádrže, se sice mláďata rodí dál, ale nedorůstají [2]. Pokud byste nezasahovali a pouze krmili, vidíte rok za rokem stále stejně velké hejno. Což je důvod, proč expeduji primárně potěr - dávám rybkám šanci vyrůst u někoho jiného a současně příliš nestresuji dospělou populaci tím, že bych snižoval její počet.
Lidé na to nejsou zvyklí, ale donést si domů potěr, je nejlepší, co můžete udělat. Potěr přežije skoro všechno. Přijme novou vodu a nové prostředí, což se o dospělých rybách nedá vždy říci. Nezkušení akvaristé nadšeně kupují krásně vzrostlé dospělé kusy, aniž by tušili, v jakých podmínkách ryby vyrostly. Není podstatné, nakolik si myslíte, že máte dobré akvárium. Zabít dokáže změna a pokud netušíte, kde a jak ryby žily, riskujete. Samozřejmě, že jsou mnohem náročnější druhy, než gupky a speciálně dunajské gupky jsou velmi odolné (odolnější, než šlechtěné gupky) - stejně však platí, že u potěru očekávám úspěšnost uchycení v novém prostředí 98% a u dospělých ryb nižší. Potěr má také větší šanci přežít transport [3].
Co jsou vlastně dunajské gupky zač?
Mezi akvaristy existují dvě teorie. První, že to byly míchané gupky, které se roky vrátily k divoce vypadajícímu zbarvení, druhá, že se jedná o starou akvaristickou populaci, která vždy vypadala takto. Přikláním se k druhé teorii, protože je mám 12 let a stále vypadají stejně (obrázek samečka v úvodu je z dnešního dne). Nedávno jeden člověk [4] zveřejnil obrázek populace původně ode mě, kterou letnil venku a na začátku októbra přestěhoval dovnitř:
Důvod, proč mají tak krásné barvy, je právě ono letnění (chov přes léto venku), které dokáže významně zvýšit kondici ryb [5]. V akváriu s umělým světlem až takovouto fialovou neudělám.
Je otázkou, jestli se náhodou nejedná o nějakou konkrétní populaci divokých gupek [6]. Vysvětlím. Všichni znáte šlechtěné gupky a barevné mixy různých variant gupek. Takovéto rybky dovedou poskytnou mnoho radosti, z vědeckého hlediska jsou ale bezcenné. Existují lidé, kteří chovají gupky a vědí: "Tato populace byla chycena na této konkrétní lokalitě v tomto konkrétním roce." Když si dáte do Google "wild guppies", najdete víc obrázků takových rybek [7]. Dunajské gupky mají vzhled, že by se za originální, divokou populaci daly vydávat. Proto je otázkou, jestli se náhodou o originální divokou populaci nejedná.
Považujte tento blog za výzvu. Mezi akvaristy, které na Slovensku znám a kteří jsou i mnohem zkušenější než já a pamatují mnohem víc, než já, nikdo neví. Nikdo neví, kdo je tam dal a co je to za populaci. Pokud náhodou ještě žije člověk, který je tam tehdy dal, prosím, velmi prosím, nechť se ozve. Do té doby zůstávají tyto pěkné rybky jednou z malých akvaristických záhad.
[1] Jeden akvarista z Písku takto dostal od přítele kdesi podobně nachytané gupky. Dal je do akvária, hynuly. Přítel poradil: "Namydli si ruce a opláchni je v tom akváriu." Dotyčný to udělal, ryby přestaly hynout. Následně je postupně přivykl na akvarijní vodu.
[2] V časopise Akvárium 28 je na toto téma velmi zajímavý článek. Čtěte od strany 24. V textu je popsán konkrétní experiment z roku 1932, který bychom dnes už asi neudělali, nicméně díky tomu, že se stal, máme představu, co gupky vydrží.
[3] V neposlední řadě preferuji potěr i proto, protože když ho dokážu odchovat a rozmnožit, vím, že další generaci odchovám už bez problémů. Krmím ho mikrami, Banana Worms a Walter Worms (můj článek o těchto háďátkáchje v Akváriu 45 od strany 66).
[4] Vilo na Akva.sk. Obrázek zveřejňuji s jeho svolením.
[5] O letnění živorodek je velmi kvalitní fórumna Akva.sk. Všímejte si hlavně příspěvků člověka s nickem Zero. Z aktivních akvaristů v Čechách a na Slovensku má s letněním zřejmě největší zkušenosti.
[6] Jedná se určitě o gupky a ne o endlerky, jak si někteří lidé v minulosti mysleli. U starých samců se totiž ocasní ploutvička protahuje v mečík (horní, dolní nebo oba), který endlerky nemají. Pěkně to bylo vidět na tomto jednom mém starémsamečkovi.Další fotkymých samečků z roku 2016 (z obrázku klikejte šipkou doleva).
[7] Originální divoké gupky z Venezuely od akvaristy Romana Slabocha (zveřejněno se souhlasem autora):
