(Až umřu přátelé, kéž je to dnes,ach, pohřběte mne někam v temný les)*,kde ticho tichem dýchá jen,tam pohřběte můj krásný sen.Kde láska schází jednou za sto let,tam najdu, co nevrátil mi život zpět,tam najdu svůj sen bláhový a nikdo se to nedoví.Tam budu ležet v tmě a tichu,jen já a červy v shnilém břichu.Až umřu přátelé, kéž je to dnes,ach, pohřběte mne někam v temný les,kde přízrak vidět v každém stínu jen,tam uložte můj nepotřebný sen.Kde vůňe mění se v pach hnilobný,(kde z problémů všech je problém osobní.Tam najdu to, co celý život hledám,jenom kousek lidskosti, kterou sama nemám,tam budu ležet a už nik mne nevzbudía hřát si budu zvadlé kvítí na hrudi.Jestli umřu přátelé, ať je to zítra nebo dnes,pohřběte mne někam v temný les.Někam, kde není tenhle svět,ať nevrátím se nikdy zpět.*(Použitá literatúra: Jan Neruda: Hřbitovní kvítí (1858), Až umřu přátelé)
16. mar 2006 o 18:20
Páči sa: 0x
Prečítané: 1 074x
Následky
Táto kvázi báseň je výsledkom mojej dva týždne nekončiacej chrípkovej sezóny.
Písmo:
A-
|
A+
Diskusia
(3)