Cestuji a bydlím na mnoha místech ve švýcarských Alpách. Ani na jednom místě jsem pořádně nedostudoval. Stále mám strach něco a někoho navštěvovat ohledně vzdělávání.
Mé pokoje jsou roztroušeny po Švýcarsku. Sice mám dost peněz, ale potraviny se rychle kazí. Všechno chaotické, bez cíle i vlastního přání něco s tím konečně udělat.
Také školství a školní docházka úplně vniveč. Vůbec nemám odvahu začínat a pokračovat v nějaké další třídě po propadnutí z matematiky na jednom gymnáziu v České republice.
Jednou se odvážím vstoupit do septimy. Postupně můj strach opadá, jakmile se seznámím se svými spolužáky a spolužačkami.
Dokonce vyhrávám jednu výtvarnou soutěž, neboť jsem vytvořil moderní ptačí budku pro ukrajinský Kyjev.
Někdy jsem mimo, jindy duchem přítomen, jak kdy. Dokonce zachraňujeme mladším studentům jejich laboratorní cvičení z fyziky.
Málem jsem však přišel o svůj nedokonalý život, neboť jsem měl na sobě kovovou helmu, byl v elektrickém obvodu. Naštěstí nikdo nezmáčknul červené tlačítko energetické smrti.
Václav Kovalčík, Zlín
