Je nádherný Štědrý den, který se podobá příjemnému jarnímu období. Se svými spolužáky a spolužačkami jsem na výletě. Putujeme nádhernou krajinou, která je plná zeleně a romantických krás na obloze. K tomu nás doprovází velmi motivující slunce svit.
Odpoledne se ocitáme v jednom baru, kde máme třídní sraz. Ten bar jest pohodlný a romantický. Panuje zde vynikající atmosféra, jak má skutečně být.
V podvečer je podlaha baru zatopena vodou, neboť venku vydatně prší. Je zde asi 30 cm vody, a my sedíme a bavíme se dál v přátelském duchu.
Místní personál pohotově uklízí následky uvedené kalamity. A tak plyne čím dál rychleji čas. Teprve si uvědomuji, že musím jít domů, neboť mí rodiče připravili štědrovečerní večeři. Jsou přece svátky vánoční.
Loučím se s kamarády a kamarádkami, přeji jim šťastné vánoční svátky a radostný vstup do nového roku plného zdraví, štěstí a ideálů. Následně putuji domů záhadnou jarní krajinou v zimním čase.
Ocitám se ve svém nádherném a romantickém bydlení. Žiji v domě, který je protkán architekturou naší bývalé chaloupky na Morávce v Beskydech a náchodského Husova sboru, zároveň na mě čekají tři spokojené agamy v teráriu. Všude zdravý vzduch a hřejivé teplo, tak akorát.
Venkovní počasí stále připomíná jarní období, nikoliv zimní. Náruč domova, souhrn šťastných vzpomínek i šťastné současnosti a budoucnosti, co víc si může milující člověk přát.
Václav Kovalčík, Zlín
