Tolikrát jsem přemýšlela, jestli jsou ještě lidi, kteří občas kouknou, jestli jsem něco nenapsala. Jenže pokaždé jsem si říkala, jestli by Vás vůbec zajímalo, co teď dělám, navíc se toho moc nezměnilo od posledních článků. Stále chodím hlídat a doučovat sousedovic kluky, stále se raduji s našima psíma slečnama.
Což mi připomíná, jaký šok jsme na začátku března prožili. Málem jsme o naší Nellynku přišli....Jdu si takhle v noci kolem jedné lehnout a říkám si, že ta holka je nějaká moc klidná, vždy mě jinak v posteli vítá. No ale lehnu si k ní, zhasnu. No nepřitulila se, tak rozsvítím a koukám,že tak zvláštně hledí a má vyplazený jazyk a má ho moc oschlý. Tak jsem jí chtěla jazyk zastrčit a zjistila jsem,že se skoro nehýbe. Když jsem jí dala na zem, tahala zadní nožičky. Rychle jsem běžela vzbudit mamku,to už jsem začala být hysterická a brečet. Během chvíle jí padalo jedno ouško, hlavička do strany. Říkala jsem si, že to snad nemůže být mrtvička, vždyť jí je jen rok. Díky jedné sousedce, která rozumí dost zvířatům, jsem zavolala na noční veterinu, objednala taxi a rychle ke zvěrolékařce. Když jsem tam přijela, už byla celá oslintaná, nemohla ani polykat. Dostala infuze,vzali jí krev a poslali mě domů,ať zavolám brzy ráno. Cestu domů jsem šla už pěšky, celou cestu jsem plakala, zbytek noci probděla....Nakonec byla v pořádku a už se to naštěstí neopakovalo!!! Ovšem co to s ní bylo do dnes pořádně nevíme.... Ale hlavně že tu je!!! Přiznám se, jsem na ně fixovaná a kdyby se jí něco stalo, byla bych tak špatná, že by se mi nervama opět rozjela moje nemoc. Tím jsem si jistá.
Jinak jsme já a moje mamka slavili v závěru března narozeniny. Maminka měla kulatiny a měla hroznou radost, protože přijel jeden bráška s rodinou. Druhý bohužel nemohl. Ale mamina byla moc šťastná, bylo to vidět. A já byla šťastná, protože byla šťastná ona. Tak už to asi chodí ;) Maminka dostala to co si už dlouho přála a já na dárcích také nebyla škodná... Narozeniny jsem kromě rodiny oslavila i s "adoptovaným" bratrem na travesti show. Navíc jen na Facebook mi přišlo víc jak 150 blahopřání, plus samozřejmě nějaké sms, volání a pošta!!!
No když jsem u té pošty. Představte si, že nějaká slečna nebo paní z Ústí nad Labem udělala nějaké letáky o mě a rozlepila je po městě a také rozeslala po českých školách email s mým příběhem. No co Vám budu povídat. Přišlo mi spoustu dopisů, pohledů a obrázků od dětí různého věku. Dokonce i děti z mateřských škol mě namalovali nějaké obrázky. Všechny je mám schované, všechny jsem je prohlédla. Jen bohužel nemám dost financí na to, abych úplně každému odepsala. Za což se omlouvám, ale opravdu je toho tolik, že jeden celý důchod by mi nestačil. Ale tak do dosti škol jsem poslala alespoň děkovný email, tak snad se k dětem dostal. No a jestli ne a některé dítko to tu bude číst, děkuju Vám,jste zlatíčka!!! A ještě jsem si vzpomněla, že mi přišlo jedno velmi unikátní přání k narozeninám. Byl z mé základní školy, kam jsem chodila od mých bývalých učitelů. Podotýkám, že jsem už ze školy 12 let! Moc mě to překvapilo, samozřejmě mile ;)
K narozeninám jsem dostala mezi dárky lístek na Hradecký Majáles, který se konal 26.dubna. Byla jsem na něm z jednou moc fajn kamarádkou a maximálně jsem si to užila. Moje oblíbenci jako je Tomáš Klus, skupina Kryštof, Mandrage a další mě pomohli zapomenout na všechny loňské strasti. Bylo opravdu úžasně!!! Jen hned druhý den přišlo varování, že i na takových akcích nesmím zapomínat, že nejsem úplně zdravá. Skončila jsem se 40°C teplotama, Paralen nezabíral, tak přišli na řadu zábaly a nakonec dvoje antibiotika. No naštěsti to trvalo jen 14 dní a už je to zase celkem v pořádku.
No a teď minulý týden jsme tu měli na návštěvě nevlastní sestru s manželem a jejich synkem Adámkem. O prázdninách mu budou dva roky, takže samozřejmě má plno energie. Naše psí slečny jsme před ním museli zavírat do ložnice, ty z něho byli chudinky zoufalé. Ale my jsme si návštěvu užili. Áďa jak ještě špatně mluvím, tak si mě tak oblíbil, že za mnou stále běhal a volal "tyta, tyta". Je to vlastně můj nejmladší synovec, čertíci mu koukají z očí, ale je moc krásný.
Tady kdyby jste se chtěli pobavit je naše Nellynka, jak řádí ;)
A také jsem zjistila, že náš korelák Kryštof je vlastně holka, snesla nám týden po Velikonocích vajíčka :)
Jinak není nic nového. Zdraví celkem slouží, nechci to ale zakřiknout. Samozřejmě že by mohlo být ještě lépe. Ale tak jelikož vím, že dokáže být i o dost hůře, tak není důvod si tolik stěžovat. Jsem ráda, že jsem doma. Těším se na prázdniny. Přijedou k nám děti od bráchů. Letošní prázdniny si chci moc užít. Vlastně dvojnásobně, když loni to nešlo. A jestli mamka dodrží slib a koupí si plavky, tak se těším, jak spolu zajdeme do bazénu.
Všem věrným čtenářům, známým i neznámým lidem, kamarádům a rodině děkuji za podporu. Jsem ráda že jste, jsem ráda že Vás mám a je mi ctí, že jsem spoustu z Vás poznala. A speciálně děkuji mamince, protože i přes všechny hádky a neshody je tu pro mě připravená s otevřenou náručí. Mám Tě ráda maminko!!!
No a závěrem sem vložím to, co jsem nedávno dala na Facebook: Jen tak se usmějte. Prý to prodlužuje život a navíc když se usmějete na někoho druhého, uděláte mu tím třeba fajn den A proto posílám úsměv Všem, kteří o něj stojí!!! Mějte se všichni krásně ;)
