Cestou som stretla týchto dvoch. Urana a Ruslana. Stále sú voľne pustené skoro všetky. Od jednej dediny po druhú sa pasú
Já viděl divoké koně
běželi soumrakem
vzduch těžký byl a divně voněl
tabákem
Ruslan si to otočil a začal ma sprevádzať.
Běželi běželi bez uzdy a sedla
krajinou řek a hor
sper to čert jaká touha je to vedla
za obzor
Po chvíľke sa pustil cvalom, cez jedno pole.
Snad vesmír nad vesmírem
snad lístek na věčnost
naše touho ještě neumírej
sil máme dost
A priviedol ma k ostatným. Uram prišiel pomaly jemným klusom za nami. Decentne sa držal trochu bokom. Čierny a krásny.
V nozdrách slábne zápach klisen
na břehu jezera
milování je divoká píseň
večera
Stébla trávy sklání hlavu
staví se do šiku
král s dvořany přijíždí na popravu
zbojníků
Chtěl bych jak divoký kůň běžet běžet
nemyslet na návrat
s koňskými handlíři vyrazit dveře
to bych rád
Já viděl divoké koně
Text piesne J. Nohavica
