Dnes to bude trochu intelektuálnejšie - to pozeráte, čo? (skoro som použila iný výraz, ale to by bolo také hrubé a primitívne - proste neintelektuálne). Nechcela som to na vás vybaliť hneď v perexe, lebo by to poniektorých mohlo odradiť od ďalšieho čítania. Hoci niekoho už možno odradil v nadpise ten Čapek (o Ulaherovej nehovoriac). Nebojte sa, nebude to bolieť.
Na Karla Čapka som sa už v jednom článku odvolávala. Aha, zas sa vyťahuje, myslíte si možno. Alebo - aha, ona asi iného spisovateľa ani nepozná. Nevyťahujem, poznám. Ale Čapka mám najradšej a dnes som si ho vzala na pomoc, aby dodal potrebnú profesionalitu mojim amatérskym záberom a vylepšil tak celkový dojem. A pretože sa mi naozaj veľmi páči.
Takže majstre, toto je naša záhrada, odovzdávam vám slovo.
Zahrádky je možno zakládati několikerým způsobem; nejlepší je ten, že se na to vezme zahradník. Zahradník vám tam nasází všelijaké hůlky, proutí a košťátka, o kterých tvrdí, že jsou to javory, hlohy, bezy. vysokokmeny, polokmeny a jiné přírodní druhy; potom se ryje v hlíně, zobrací ji na ruby a zase ji uplácá, udělá ze škvárů cestičky, nastrká tu a tam do země jakési zvadlé lupení, o němž prohlašuje, že to jsou pereny, naseje na příští trávník semínko, jež nazývá anglickým jílkem a psinečkem, psárkou, poháňkou a bojínkem, a potom odejde, nechávaje za sebou zahrádku hnědou a holou, jako byla dne prvého o stvoření světa; jen vám klade na srdce, abyste tu všechnu hlínu země denně pečlivě kropili, a až vzejde tráva, abyste si nechali přivézt na cestičky písek.
Jednoho dne otevřeš oči, a zahrádka bude zelená, vysoká tráva se bude třpytit rosou a v houští růžových korunek budou vyhlížet nabobtnalá, brunátná poupata; a stromy zestarají, budou rozložité a temné, těžkých korun a plné trouchnivé vůně ve vlhkém stínu. A ty už nevzpomeneš na útlou, holou, hnědou zahrádku těchto dnů, na nejisté chmýří první travičky, na hubený rozpuk prvních pupenců, na všechnu tu hlinitou, chudou a dojemnou krásu zahrádky, jež je zakládána.
Hle, pro samé starosti s kypřením a rytím, výsadbou a řezem, jsme se dosud nedostali k největší radosti a intimní pýše zahradníkově, k jeho skalce čili alpinu.
Ale co vám budu povídat; kdo si nevypiplal ty všelijaké miniaturní zvonečky, lomikameny, silénky,...
... rozrazily, písečnice, droby a iberisy a tařice a plaménky (a dryas a trýzel a netřesky a rozchodníky)...
... a levanduli a mochnu a sasanku a rmen a huseník ( a šater a edrajanthus a různé mateřídoušky)...
...(a iris pumila a olympskou třezalku a oranžový jestřábník a devaterník a hořec a rožec a trávníčku a linarii) ...
... (nezapomínejme ovšem na aster, alpínus, plazivý pelyněk, erinus, pryšec, mydlicí a erodium a hutchinsii a paronychii a thlaspi a aethionema,...
... aniž ovšem na hledík, kociánek a nesčetné jiné překrásné kvítky, jako je na příklad petrocalis, lithospermum, astragallus...
... a jiné neméně důležité, jako jsou prvosenky, horské fialky a jiné), ...
... tedy, kdo si nevypěstoval tyto všechny květinky, nepočítaje mnoho jiných (z nichž uvádím aspoň onosma, acaenu, čapí nůsek, bahii a saginu a cherlerii) , ...
... ten ať nemluví o všech krásách světa; neboť neviděl to nejlíbeznější, co tato drsná země v jakési chvilce rozněžnění (jež trvala jen několik set tisíc let) stvořila.
Kdybyste viděli takový polštářek dianthu Musalae, posetý nejrůžovějšími kvítky, jaké kdy - Ale co vám to budu povídat; jen pěstitelé skalek znají to sektářské uchváceni.
Za půl hodiny prší znovu, dlouhými, tenkými nitkami; to je ten pravý, tichý, dobrý déšť; tiše a široce prší úroda. To už není stříkající a crčící příval; lehýnce šelestí vzdušná a pokojná prška. Z tebe, tichoučká roso, ani kapka nepřijde nazmar. Ale mraky se rozhrnou a do tenkých nitek se opře slunce; nitky se trhají, prška mizí a země vydechuje teplou vláhu.
Toľko Karel Čapek pred osemdesiatimi rokmi (pre vrtákov - pred sedemdesiatimi siedmimi - ale uznajte, že ten prvý údaj sa lepšie číta a vôbec - nebuďme až takí puntičkári).
Aby ste nemali pocit, že som si to dnes príliš uľahčila - i keď vyhľadať vhodné pasáže tiež nebola žiadna oddychovka - ja zas okomentujem našu záhradnú faunu.
Minulý rok sme maili v záhrade dve vtáčie domácnosti - v tejto sú ešte len v radostnom očakávaní.
Tu už prišli na svet plody vtáčej lásky.
A toto je dôvod, prečo sa u nás tento rok vtáčiky o podnájom neuchádzajú - Lina (to je tá, čo jej závidím lekársku starostlivosť).
Denne kontroluje stav našich rýb.
Občas sa k nám zatúla aj ježko - jabĺčka u nás však hľadá márne.
A na záver ešte niečo pre gurmánov:-)
To viete, správna pragmatička sa nezaprie.
Kurzívou sú označené citácie z knihy Karla Čapka Zahradníkův rok (1929). Úryvky pochádzajú z kapitol Jak se zakládají zahrádky, Zahradníkův máj a Požehnaný déšť.
